Další oběť „citlivých čtenářů“. Škrtům čelí knihy Agathy Christie o Marplové a Poirotovi

CITLIVÍ ČTENÁŘI VS. AGATHA CHRISTIE

Další oběť „citlivých čtenářů“. Škrtům čelí knihy Agathy Christie o Marplové a Poirotovi
Nakladatelství HarperCollins ve spolupráci s „citlivými čtenáři“ přepsalo a upravilo hned několik klasických detektivních románů od Agathy Christie kvůli „potencionálně urážlivým výrazům“. Foto: Shutterstock
1
Panorama
Sdílet:

Nakladatelství HarperCollins ve spolupráci s „citlivými čtenáři“ přepsalo a upravilo hned několik klasických detektivních románů od Agathy Christie kvůli „potencionálně urážlivým výrazům“. Nejnověji vydané romány ze série o slečně Marplové nebo o Herculu Poirotovi byly přepracované tak, aby neobsahovaly urážlivé výrazy, urážky a odkazy na etnickou příslušnost. Knihy slavné britské autorky se tak dostaly pod cenzorskou palbu, která zachvátila také dílo spisovatele Roalda Dahla či autora bondovek Iana Fleminga, píše deník The Guardian. Editoři nahradili slovo „domorodci“ slovem „místní“ nebo vyškrtli označení jako Žid, cikán nebo černoch.

Vydavatelství HarperCollins předělalo detektivní příběhy o Poirotovi a Marplové, které byly napsané během let 1920 až 1976. Romány byly zbavené jazyka a popisů, které moderní čtenář může považovat za urážlivé – zejména se jedná o popis postav, které hlavní hrdinové románů potkávají mimo Spojené království.

Editoři z knih vyškrtli odkazy na etnickou příslušnost postavy, jako je černoch, Žid nebo cikán. V kultovním detektivním románu Smrt na Nilu z roku 1937 si už nepřečtete slovní obraty o těle ženy jako „z černého mramoru“ nebo „indický temperament“ soudce. Z knížky také zmizel výraz orientální a slovo „domorodci“ bylo nahrazeno slovem „místní“.

Během zásadní části detektivky Smrt na Nilu si paní Allertonová stěžuje na to, že jí obtěžuje skupina dětí. „Ty děti se neustále vracejí a zírají a zírají. Jejich oči jsou prostě odporné, stejně jako jejich nosy. Nevěřím tomu, že mám děti opravdu ráda,“ říká v originálním textu postava paní Allertonové. Zatímco v novém vydání si přečtete zkrácenou a stručnou větu: „Vracejí se a zírají a zírají. A já nevěřím, že mám děti opravdu ráda.“

Zatímco v novém vydání kriminálního románu Slečna Marplová: Karibská záhada z roku 1964 byla odstraněna úvaha amatérské vyšetřovatelky, která si pomyslela o zaměstnanci hotelu, že má „tak krásné bílé zuby“. Editoři upravují knihy ve spolupráci s tzv. „citlivými čtenáři“, což je čím dál se více rozšiřující fenomén poslední doby. Citliví čtenáři si získávají poslední dobou širokou pozornost a stávají se novým standardem v knižních nakladatelstvích. Prověřují nové ale i starší publikace kvůli potencionálně urážlivému jazyku a popisu.

Podle deníku The Guardian provedli „citliví čtenáři“ úpravy v románech Agathy Christie, které vycházejí už od roku 2020. Zpráva o úpravě knih Agathy Christie přichází krátce poté, co upravené romány Iana Fleminga nebo Roalda Dahla vyvolaly rozsáhlou kritiku napříč společností. Více o tom, jak se liší knihy, jako je Továrna na čokoládu, fantasy pohádka Čarodějnice nebo špionážní romány o Jamesi Bondovi, jsme v deníku Echo24 psali zde.

Letos v únoru vyvolalo rozruch britské nakladatelství Puffin Books, které se rozhodlo změnit pasáže z dětských knih Roalda Dahla. Editoři změnili vyjádření týkající se váhy, mentálního zdraví nebo rasy například v románech Karlík a továrna na čokoládu nebo Čarodějnice. Kritici těchto zásahů hovoří o cenzuře a přehnané snaze přizpůsobit dřívější úzus novým společenským pravidlům. Jejich zastánci zase tvrdí, že mohou ochránit současné čtenáře před kulturními, etnickými a genderovými stereotypy, které mohou být urážlivé.

„Revize jazyka se projevuje například tak, že z Dahlových knih zmizeli tlusťoši, černá a bílá barva a cokoli nasvědčující, že existují pouze dvě pohlaví. V Matyldě již není věta popisující matku stejnojmenné hlavní postavy: „Byla silně namalovaná a měla jednu z těch nešťastně překypujících postav, na kterých se zdá, že je maso kolem dokola celého těla obvázané, aby neodpadlo.“ V Čarodějnicích se z „tlusté hnědé myšky“ stala jen „hnědá myška“ a bylo vyškrtnuto doporučení, že jedna z postav by měla držet dietu. V Karlíkovi a továrně na čokoládu nenasytný August Gdoule již není „devítiletý kluk tak děsně tlustý, že vypadal jako nafouknutý mocnou hustilkou“, ale „enormní“…,“ píše ve svém komentáři pro Echo24 Ondřej Šmigol.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články