Češi horentně platí za elektřinu. Přitom ji nejvíc vyváží
KOMENTÁŘ
Sečteno, potrženo, Česko loni v čistém vyjádření vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí zbytek Visegrádu v čistém musel dovézt. Přesto ji měly české domácnosti 2,5krát dražší než domácnosti zbytku Visegrádu.
Foto: Shutterstock
1
Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle jeho jarní prognózy se globální hrubý domácí produkt (HDP) v letošním ...
České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval.
Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.
Za megawatthodinu elektřiny loni ve druhém pololetí české domácnosti platily v přepočtu 9412 korun, ukazují data Eurostatu (zde). Jedná se o nejnovější dostupná data, Eurostat je totiž zveřejňuje vždy za skončené pololetí.
Slovenské domácnosti podle stejných dat platili loni ve druhém pololetí za megawatthodinu elektřiny v průměru 188,4 eura, což v přepočtu dle průměrného kursu loňského druhého pololetí 24,48 koruny za euro odpovídá 4612 korunám. Poláci v podobném přepočtu platili 3928 korun a Maďaři jen 2654 korun. Průměrná cena elektřiny ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky – v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku – byla tedy loni od července do prosince 3731 korun. Jinými slovy: české domácnosti loni platily 2,5násobek toho, co domácnosti ve zbytku Visegrádu.
Samozřejmě, letos už mohou být ceny jiné, nižší. To se dozvíme, až Eurostat ve druhé polovině letoška publikuje data za probíhající první půlrok. Ovšem pokud budou ceny v Česku nižší, budou nižší zřejmě také v dalších zemích Visegrádu. Snížení se totiž odvíjí od administrativních zásahů typu zastropování cen, které zdaleka není uplatněno jen v Česku, a také od vývoje cen elektřiny na evropských burzách, které vesměs klesají – ovšem klesají také Polákům, Slovákům a Maďarům. Je tak pravděpodobné, že i když se letos ceny elektřiny pro české domácnosti sníží, sníží se také domácnostem ve zbytku Visegrádu, takže české domácnosti budou nadále platit výrazně více než domácnosti polské, slovenské a maďarské.
Uvedené ceny přitom zahrnují nejen cenu samotné elektřiny, ale i všechny související daně a poplatky. Jedná se tedy vskutku o finální cenu, kterou domácnosti na svých fakturách vidí. Ceny se vztahují k domácnostem s roční spotřebou od 2,5 do pěti megawatthodin elektřiny. Průměrná česká domácnost přitom spotřebuje přibližně tři megawatthodiny elektřiny ročně.
To, že běžné české domácnosti loni ve druhém pololetí platily 2,5násobek toho, co běžné domácnosti v zbývajících zemích Visegrádu, je tedy nezpochybnitelným faktem. Ten sám o sobě představuje paradox. Proč jedna země ze srovnatelné skupiny států – Česko – takto výrazně „ustřeluje“?
Ještě paradoxnější je však „ustřelování“ Česka po přihlédnutí k faktu, že na rozdíl od zbytku Visegrádu představuje velkého vývozce elektřiny, dokonce jednoho z největších nejen v Evropě, ale na světě.
Česko loni vyvezlo v čistém vyjádření vyvezlo 13,6 milionu megawatthodin elektřiny, vyplývá z dat (zde) poradenské společnosti EnAppSys, která spadá pod křídla norské skupiny Montel. Co to znamená „v čistém vyjádření“? To, že v případě Česko jeho export elektřiny převýšil dovoz téže energie právě o 13,6 milionu megawatthodin. Česko tudíž loni bylo čtvrtým největším čistým vývozcem elektřiny v EU. ČR tedy loni v čistém vyjádření také vyvezla mezi zeměmi visegrádské skupiny suverénně nejvíce elektřiny. Polsko totiž „v čistém“ vyvezlo 0,9 milionu megawatthodin, zatímco Slovensko a Maďarsko byly loni čistými dovozci. To znamená, že tyto dvě země nebyly s to ani teoreticky pokrýt vlastní spotřebu elektřiny z vlastních zdrojů – na rozdíl od Polska, a zejména na rozdíl od Česka. Slovensko v čistém vyjádření dovezlo 1,7 milionu megawatthodin a Maďarsko dokonce 12,3 milionu.
Česko je tedy v rámci Visegrádu zemí, která loni vyráběla suverénně největší přebytky elektřiny. Přesto ji české domácnosti měly v průměru 2,5krát dražší než ty ve zbytku Visegrádu, kde se buď vyráběly přebytky mnohem menší nebo se elektřina musela dovážet, v případě Maďarska v opravdu vysokém objemu i na celoevropské poměry.
Jeden by řekl, že nejlepší cestou, jak mít levnou elektřinu a vlastně cokoli je vyrábět si to u sebe doma a nespoléhat se na jiné. Chyba. V případě Visegrádu platí, že Česko, které si elektřiny hodně vyrábí samo, ji má nejdražší, zatímco Maďarsko, které ji hodně musí dovážet ze zahraničí, ji má nejlevnější – hned 3,5krát levnější než Česko.
„Zakopaný pes“ ovšem může vězet v dluhu. Pokud by totiž platilo, že se ostatní země Visegrádu loni zadlužily citelně více než Česko, lze říci, že třeba je to právě tím, že jejich vlády až příliš velkoryse ulevily vlastním domácnostem od drahých energií. A že tedy jen přenesly platbu za energie v čase, na budoucí generace. Pak by se karta pootočila ve prospěch Česka. Mohlo by se říci, že sice mělo suverénně nejdražší elektřinu, ale aspoň nezadlužilo budoucí generace. Jak to tedy s dluhem bylo?
Česko ani u toho nevychází vůbec příznivě. Jako jediné ze zemí Visegrádu mu totiž veřejné zadlužení v poměru k HDP narostlo, a to o 2,1 procentního bodu, konkrétně ze 42 na 44,1 procenta HDP (zde). Slovensko své zadlužení v poměru k HDP loni snížilo o 3,2 procentního bodu, Maďarsko o 3,3 a Polsko dokonce o 4,5 procentního bodu.
Sečteno, potrženo, Česko loni v čistém vyjádření vyvezlo tolik elektřiny (13,6 milionu megawatthodin), kolik jí zbytek Visegrádu v čistém musel dovézt (13,1 milionu megawatthodin). Přesto ji měly české domácnosti 2,5krát dražší než domácnosti zbytku Visegrádu. A přesto ještě navíc Česko jako jediná země Visegrádu navyšovalo svůj dluh, zatímco ostatní jej poměrně citelně snižovaly. Takže levnější elektřina v okolních zemích nebyla levnější z důvodu kynutí dluh. Dluh totiž nakynul jen v Česku.
00:01
