Stoletý dozorce ze Sachsenhausenu stane před soudem. „Spravedlnost bez ohledu na věk“

SOUD S NACISTOU

Stoletý dozorce ze Sachsenhausenu stane před soudem. „Spravedlnost bez ohledu na věk“
Bývalý koncentrační tábor Sachsenhausen nedaleko Berlína. Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Bývalý dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen může i ve svých sto letech stanout před soudem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rozhodnutí soudu v německém Frankfurtu nad Mohanem, který zvrátil verdikt soudu nižšího stupně, podle něhož je obžalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý absolvovat proces.

Muž, kterého německá média označují jako Gregora Formaneka, byl loni obžalován ve 3322 případech z napomáhání k vraždě během svého působení v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen nedaleko Berlína v období od července 1943 do února 1945.

Znalecký posudek však v únoru konstatoval, že Formanek není vzhledem ke svému psychickému a fyzickému stavu schopen procesu. Soud v Hanau ve spolkové zemi Hesensko proto rozhodl, že řízení proti němu nezahájí. Frankfurtský soud nicméně v úterý konstatoval, že posudek se nezakládal na "dostatku faktů", čímž umožnil proces zahájit.

Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí s argumentem, že je třeba hledat spravedlnost pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibór Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů byl nakonec Demjanjuk odsouzen k pěti letům vězení; k výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

EDITORIAL: Kdo nedá, nedostane

Koncentrační tábor Sachsenhausen vznikl už v roce 1936 a fungoval až do roku 1945. Vězněno tam bylo podle agentury AP přes 200 000 lidí, z nichž podle odborníků 40 000 až 50 000 přišlo o život. V táboře byla vězněna řada politiků, například ukrajinský nacionalista Stepan Bandera, levicový premiér španělské druhé republiky Francisco Largo Caballero či Stalinův syn Jakov Džugašvili. Vězněn zde byl několik let i český malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články