Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla ministryně Černochová

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu.

„Nikdo to nenavrhuje. Je to v současné chvíli o tom, že se snažíme získat do armády co nejvíce profesionálních vojáků, příslušníků aktivní zálohy. Rozšířili jsme možnost výcviku o dobrovolné předurčení,“ připomněla ministryně. Téma povinné tříměsíční vojenské služby nedávno nastolili neparlamentní Motoristé sobě.

„Neumím si představit, že by po více než dvou dekádách, kdy máme profesionální armádu, jsme znova obnovovali základní službu, stavěli kasárny, řešili stravování, logistiku samotného odvodu,“ doplnila Černochová. Označila to za krajní řešení, které věří, že nikdy nenastane. „ANO žádnou povinnou vojenskou službu nechce zavádět,“ uvedl Růžička.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků. Strategické armádní dokumenty cílí na 30.000 do roku 2030. Nové alianční cíle výstavby schopností podle něj navíc ukazují potřebu až 37.500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.

Prezident Petr Pavel v únoru na zasedání sněmu Rady vysokých škol řekl, že u zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností. Jako jednu z inspirací zmínil Skandinávii, kde podle něj fungují hybridní modely. Velkou část armády tam tvoří profesionálové, především na pozicích vyžadujících dlouhodobou specializovanou přípravu. Další část pozic mají otevřenou jako základní službu, která je sice povinná, ale má dostatečný společenský kredit, takže ji naplňují téměř výhradně dobrovolníci, podotkl.

Černochová dnes v pořadu televize Nova také řekla, že válka na Ukrajině ukazuje, že by se armáda měla více zaměřit na protivzdušnou obranu i pořízení různých bezpilotních prostředků. Růžička oponoval, že v armádní koncepci nejsou konkrétní projekty tohoto typu zmíněny. Ministryně řekla, že zadala vojákům, aby zpracovali svoji představu o budoucím rozšíření protivzdušné obrany.