Kam zmizela důchodová reforma? Návrh pro miliony Čechů se pořád odkládá

V září, v říjnu, už za pár dní. Zatímco z ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Marian Jurečky (KDU-ČSL) padá jeden kontroverzní návrh za druhým, na ten nejzásadnější se stále čeká. Naposledy sliboval Jurečka poslat důchodovou reformu do meziresortního řízení v rámci dnů ještě před koncem října. S končící půlkou listopadu je poselství pořád stejné: ministerstvo návrh stále dokončuje.

„Termíny za nás platí. Děláme všechny kroky tak, abychom v září poslali návrh do meziresortního připomínkového řízení a do konce roku předlohu projednala vláda,“ říkal v půlce srpna ministr Jurečka. "Předpokládám, že to bude na začátku října," dodával pak v září. A od konce října už se čeká na to, až pošle reformu do meziresortního připomínkového řízení v „rámci dnů“, jak podotkl 26. října ve vysílání radia Prostor. Tam také zmiňuje, že už před deseti dny skončilo vnitřní připomínkové řízení a jen probíhá „drobné vypořádání“.

To je však něco trochu jiného, než říká Jurečkovo ministerstvo. „Vnitřní připomínkové řízení zatím stále probíhá, do meziresortního připomínkového řízení by nicméně předloha měla být odeslána v následujících dnech. K celému tématu samozřejmě proběhne tisková konference,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Jakub Augusta.

Ministr práce Jurečka si však stojí za tím, že i po několikátém chybném odhadu termínu zůstává práce na reformě v rámci původních slibů, na vládu by měl podle něj návrh dorazit do konce roku. Kolem této doby se také očekává, že by mohl přijít první náraz. Ústavní soud se už totiž zabývá první ze stížností podanou hnutím ANO, konkrétně na zbrzdění posledních mimořádných valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci.

Vláda jako první krok prosadila změny u předčasných důchodů, které s váháním podepsal v září prezident Petr Pavel a od října tak platí nová, přísnější pravidla. V případě důchodové reformy se však mluví o mnohem zásadnějších změnách, které mají reagovat na rostoucí deficit důchodového rozpočtu i nemilosrdný vývoj demografické křivky, který povede v příštích desetiletích k výraznému stárnutí populace.

Podle dříve představených vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let (více jsme o tom psali například zde). Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Většina kroků se začne zavádět od roku 2025.

Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by výdaje na důchody mohly převýšit příjmy zhruba o 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách deficit důchodového systému činit kolem 350 miliard korun, podotkl už dřív šéf resortu práce. Opatření mají propad zmírnit.

Podle opozice návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Kabinet poukazuje na výrazný růst penzí k dorovnání inflace. Průměrný důchod od České správy sociálního zabezpečení letos v červnu činil 20 233 korun, na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun.

Hnutí ANO se již dříve obrátilo na Ústavní soud v případě schváleného návrhu na omezení letošní červnové valorizace důchodů. Hnutí pak na začátku listopadu podalo návrh k Ústavnímu soudu i v případě novější novely schválené v létě, která upravuje mimo jiné předčasné odchody do důchodu. Vláda si však stojí za tím, že svůj postup v obou případech obhájí.