Ve věznicích jsme měli instrukce, jak mučit Ukrajince, tvrdí tři ruští dozorci

V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby.

Ti popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.

Potapenko prý členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.

Ruští činitelé odpovědní z dodržování lidských práv v zemi neodpověděli na žádost o vyjádření, uvádí WSJ.

Tři bývalí příslušníci vězeňské služby jsou podle WSJ součástí programu na ochranu svědků poté, co vypovídali před vyšetřovateli Mezinárodního trestního soudu (ICC). Dva byli členy jednotky zvláštního nasazení, jeden zdravotnického týmu. Uvedli, že z vězeňské služby odešli ještě dříve, než se museli do mučení zapojit, ale že zůstali v kontaktu se svými bývalými kolegy.

Rusko má dlouhou historii krutého zacházení s vězni, v posledních dekádách ale podniklo některé kroky ke zlepšení situace ve vězeňství, včetně oddělení prvně trestaných od ostatních odsouzených. V některých regionech byly pro dozorce v důsledku dlouhodobého tlaku ochránců lidských práv zavedeny tělesné kamery. Vězeňský systém však nadále zůstává světem pro sebe, píše WSJ.

Zvláštní jednotky vězeňské služby nejsou na rozdíl od běžných dozorců rozmístěny v jednotlivých nápravných zařízeních nastálo. Zasahují, když je potřeba, aby se vypořádaly s mimořádně nebezpečnými situacemi. Při práci s ukrajinskými válečnými zajatci měli úkol spolupracovat s běžnými dozorci a řídit je. Potapenkovy instrukce z března 2022 si vyložili jako povolení používat násilí, uvedli dva bývalí členové elitní jednotky. Týrání Ukrajinců přivedli na novou úroveň v přesvědčení, že mají souhlas vedení. V březnu 2022 Rusko také začalo připravovat svůj vězeňský systém na příchod válečných zajatců. Šéfové věznic dostali nařízení vyklidit celá patra, křídla a dokonce celé věznice, píše WSJ s odvoláním na dokumenty a výpovědi jednoho z bývalých členů vězeňské služby. Ruská armáda na bojišti narazila na tvrdší odpor Ukrajinců, než Moskva čekala. Také správa věznic nebyla připravená na počty zajatců, které přijdou.

Bývalí členové elitní jednotky popsali zarážející násilnosti na ukrajinských válečných zajatcích. Mnoho z dozorců si údajně svoje brutální chování užívalo a často se chlubili, jaké utrpení vězňům způsobili. To podle WSJ potvrdil i 25letý bývalý zajatec Andrij Jehorov, který byl vězněn v Brjanské oblasti.

„(Dozorci) byli nadšení, slyšel jsem, jak se smáli, zatímco my jsme naříkali bolestí,“ vzpomíná. V ruských vězeních strávil asi 30 měsíců, na svobodu se dostal během výměny zajatců loni v říjnu. Při lékařské prohlídce se ukázalo, že má zlomených pět obratlů. Léčí se a setkal se s psychologem. Ale je skeptický ohledně toho, že mu dokáže pomoci. „Když jste neprošli tím samým jako já, nedokážete mi pomoci,“ říká.

Násilí má pro ruské úřady svůj účel, shodují se bývalí členové jednotky zvláštního nasazení a lidskoprávní aktivisté. Má sloužit tomu, aby zajatci byli poddajnější při výsleších a aby ztratili vůli bojovat. Výslechy se někdy zaměřily na získávání přiznání k válečným zločinů nebo na získávání operativních informací od vězňů, kteří měli málo sil klást odpor, protože zažili mimořádnou brutalitu.

Bývalí členové jednotky zvláštního nasazení žijí na utajovaných místech a museli ukončit kontakty se všemi lidmi, které znali celý život. Jeden z nich WSJ řekl, že byl vždy ruským vlastencem a nikdy nechtěl žít jinde než v Rusku. Tvrdí však, že když začala invaze na Ukrajinu, nemohl v zemi zůstat nebo mlčet. Vypovídat před ICC považuje za jeden ze způsobů, jak napomoci spravedlnosti.