Normalizace jako obnovení pořádku? Bouřlivý spor historiků o učebnici pro děti

Učebnice soudobých dějin pro žáky z devátých tříd vyvolala opět ostrý spor mezi odborníky, tentokrát ho podrobil tvrdé kritice Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Kontroverzi nebudí jen učebnice, ale i důvody kritiky. Zatímco z jedné strany zaznívají obvinění z neznalosti či snad dokonce záměrného klamání dětí, z druhé zase obvinění z vyřizování osobních sporů. Autoři i vydavatelství Fraus za učebnicí dějin stojí, stejně tak dostala kniha požehnání dvou recenzentů vybraných ministerstvem školství.

ÚSTR se nyní od všech vydání učebnice tvrdě distancoval, podle něj obsahuje faktografické a pedagogické chyby, které vyjmenoval v tiskové zprávě. „Učebnice obsahuje zásadní chyby, o nichž není žádná pochybnost a jež mohou uvést nezletilé žáky a studenty, jimž je tato učebnice určena, v omyl. Zkoumání a kontrole bylo podrobeno doplněné 2. vydání z roku 2023, kde nic nebránilo autorskému kolektivu opravit alespoň nejkřiklavější chyby v obsahu,“ uvádí ústav ve zprávě.

Podle nakladatelství Fraus, které učebnici vydalo, prošla kniha mnoha konzultacemi odborníků z akademických i výzkumných pracovišť a řádným recenzním řízením na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jako taková byla schválena MŠMT pro výuku na základních školách.

To deníku Echo24 potvrdil i ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva Michal Černý, který je pod schvalovací doložkou ze své funkce podepsaný. „Když nám přijde žádost o doložku, vycházíme ze seznamu recenzentů – odborníků, které ministerstvo dalo dohromady a periodicky ho konzultuje s vědeckými ústavy a vysokými školami. Jsou to odborníci mající nějaké doporučení patřičných institucí. Z tohoto seznamu se vždy vyberou dva recenzenti na danou učebnici, kteří nezávisle na sobě napíší recenzní posudky. Pokud jsou oba kladné a nejsou v nich zásadní výhrady, tak se doložka udělí. To byl případ téhle učebnice,“ řekl deníku Echo24 Michal Černý.

Jiná situace nastává v ostatních případech. Pokud jeden posudek vyjde kladně a druhý záporně, do hodnocení se zapojí další recenzent. Pokud jsou oba kladné, ale obsahují věcné výhrady, musí je nakladatel odstranit. „Ale ani to nebyl případ této učebnice. Ministerstvo nemělo žádný důvod doložku neudělit,“ dodal Černý. Jediné, o čem se podle něj v posudcích diskutovalo, byla moderní forma učebnice, o věcných chybách nepadlo ani slovo. Kniha má pracovat na moderním „badatelském“ principu, který má děti vést například i k práci s dalšími zdroji informací. Nakladatelství uvedlo, že součástí učebnice je i didaktická část a že badatelská metoda výuky může obsahovat mimo jiné i kontroverzní informace a zdroje, především u učebnic moderních dějin existují období historie, na které nemají ani historikové stejný názor.

Doložka dává zároveň ministerstvu právo k jejímu zpětnému odebrání, pokud zazní k učebnici ze strany pedagogické či „ostatní veřejnosti“ oprávněné výhrady. Podle Černého dosud žádný oficiální podnět k této doložce ale nepřišel. Zda se ministerstvo bude zabývat učebnicí i bez oficiálního podnětu není jasné.

Podle autorů se učebnice využívá na stovkách škol, jde jak o školy základní, tak střední. Autoři se pak v odpovědi na kritiku ostře ohrazují. Autoři učebnice v čele s hlavním autorem, historikem Jaroslavem Pinkasem, upozorňují, že nebyla žádná mediální diskuse o erudovanosti učebnice, jak tvrdí ÚSTR. Kritika učebnice se začala v mediích objevovat poté, co se letos v březnu objevily zprávy o problémech mezi oddělením vzdělávání a vedením ústavu.

Podle autorů bylo koncem roku 2022 s učebnicí spokojeno i současné vedení ústavu. „Vedení žádným způsobem kvalitu učebnice na osobním setkání s autory nezpochybnilo. Naopak, byli jsme svědky situace, kdy ředitel Ladislav Kudrna před zasedáním Rady ÚSTR 20. prosince 2022 využíval učebnici jako doklad úspěšné práce ÚSTR a jeho oddělení vzdělávání, když vítal nově zvolené členy rady,“ uvedli.

Ústav nyní obviňuje autory knihy z ideologického zaměření učebnice. Upozorňuje například na charakteristiku komunistického režimu, ve které autoři zmiňují i pozitivní stránky komunismu. Podle ÚSTR se jedná buď o neznalost učení marxismu-leninismu, nebo o ideologickou motivaci autorů. V učebnici se podle ústavu vyskytují také zavádějící informace nebo chybná pojmenování. Některé důležité informace naopak chybí. Jedná se například o informace o partyzánském hnutí v letech 1944 až 1945 nebo o povstání v roce 1945. Zpráva upozorňuje i na pedagogické chyby, jako je například použití vulgarismů v učebnici či zavádějící doprovodné fotografie. Ve výčtu kritizují například název kapitoly „Normalizace jako obnovení pořádku“ (v knize jsou slova normalizace a pořádek v uvozovkách).

Autoři se ohradili, že žádné připomínky k novému vydání od vedení nedostali, a nemohli je tedy do učebnice zahrnout. Vyjma několika věcných pochybení či podnětů k doplnění do příručky pro učitele ale podle autorů ústav nezveřejnil seznam chyb, nýbrž interpretací, které se zakládají na generalizované představě o žácích základních škol nebo na odlišné preferenci výběru historického obsahu.