„Už jednou svoji smrt přežil.“ Na legendu filmového střihu vzpomínají Hřebejk, F. A. Brabec a řada filmařů

České filmové nebe přivítalo legendu filmového střihu a pedagoga Aloise Fišárka, který stojí za filmy jako je Obecná škola, Jízda, Úsměvy smutných mužů a desítky dalších. Držitel šesti Českých lvů včetně Mimořádného přínosu české kinematografii zemřel v 80 letech v poklidném spánku. Na filmovou legendu vzpomínají jeho kolegové, spolupracovníci a další významní představitelé tuzemské společnosti, kultury a filmového světa. „Setkání s osobností se pozná okamžitě. Když je to navíc srdcař a neúprosný bojovník s dobrým srdcem, tak je to velká radost,“ řekl pro deník Echo24 režisér a kameraman František A. Brabec. „Už jednou svoji smrt přežil, když na půlrok ochrnul po mrtvici. Když se naučil znovu mluvit, získal ještě mnoho Českých lvů,“ prohlásil režisér Jan Hřebejk. „Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku ztrácí vynikajícího a studenty oblíbeného pedagoga, velkou tvůrčí i lidskou osobnost,“ řekla ředitelka školy Vladana Terčová redakci.

Smrt střihače, který spolupracoval na filmech Jana Svěráka jako je Akumulátor 1, Kolja, Tmavomodrý svět nebo legendární Obecná škola, oznámila jeho dcera Anežka Fišárková. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že český filmový střihač Alois Fišárek nás opustil v poklidném spánku,“ uvedla Fišárková bez bližších podrobností.

Fišárek stříhal desítky českých filmů a často spolupracoval také s kameramanem a režisérem Františkem A. Brabcem, režisérem Danem Svátkem nebo Viktorem Taušem. Mezi jeho další filmy se řadí Kanárek, Úsměvy smutných mužů, na karlovarském festivalu oceněné drama Slovo nebo filmy příslušníků „zlatých šedesátých“ jako je Věra Chytilová, Vojtěch Jasný či Juraj Jakubisko.

S legendární Věrou Chytilovou stříhal drama Faunovo velmi pozdní odpoledne, mozartovský biopic Mí Pražané mi rozumějí nebo satiru Hra o jablko, se „slovenským Federicem Fellinim“ Jurajem Jakubiskem pracoval na filmu Post Coitum a s Janem Němcem se setkal během práce na snímku V žáru královské lásky.

Na Fišárka vzpomíná řada představitelů českého filmového světa. „Zemřel střihač Lojza Fišárek. Bylo mu 80 roků. Legenda. Už jednou svoji smrt přežil, když na půlrok ochrnul po mrtvici. Když se naučil znovu mluvit, získal ještě mnoho Českých lvů,“ napsal režisér Jan Hřebejk na sociální síti X. „Děkuji ti, milý Lojzo!“

Pro deník Echo24 promluvil také kameraman a režisér František A. Brabec, který s Fišárkem pracoval na rodinné komedii Gump. „Setkání s osobností se pozná okamžitě. Když je to navíc srdcař a neúprosný bojovník s dobrým srdcem, tak je to velká radost. Již od Obecné školy jsem kvitoval, jak úžasně pracoval s obrazem, což je pro kameramana ta největší odměna. Jak dokázal dramaturgicky postavit Jízdu bylo obdivuhodné,“ prohlásil autor poetického dramatu Kytice nebo zfilmované básně Máj.

Brabec dále uvedl, že jeho pracovní setkání s Fišárkem si dalo na čas. „Když jsem ho oslovil na spolupráci na Gumpovi, splnil se mi nejen sen, ale i dokonalá spolupráce na psím projektu. Opět se projevilo jeho mistrovství a z filmu se stal fenomén. Lojzo drahý, bylo mi ctí s tebou pracovat,“ řekl Brabec redakci Echo24.

Zemřel střihač Lojza Fišárek. Bylo mu 80 roků. Legenda. Už jednou svoji smrt přežil, když na půlrok ochrnul po mrtvici. Když se naučil znovu mluvit, získal ještě mnoho Českých lvů. Děkuji ti, milý Lojzo! https://t.co/HVtk6mr8HM

— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) November 5, 2023

Režisér a scenárista Dan Svátek svému spolupracovníkovi, který stříhal filmové adaptace podle knih Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů nebo Dvě slova jako klíč, nikdy nepřestane být vděčný. „Budeš nám moc chybět…,“ napsal Svátek na svém facebookovém profilu.

K Fišárkově úmrtí se vyjádřila také Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, kde Fišárek několik let působil. Ředitelka FAMO v Písku Vladana Terčová pro deník Echo24 uvedla, že akademie ztrácí vynikajícího a studenty oblíbeného pedagoga, velkou tvůrčí i lidskou osobnost. „Vážený pane profesore Fišárku, vzpomínky na chvíle prožité s Vámi nám zůstanou navždy. Budete chybět studentům, pedagogům i zaměstnancům školy. Čest Vaší památce,“ stojí v prohlášení akademie.

Český ministr kultury Martin Baxa také připomněl, že se Alois Fišárek podílel na Laterně Magice. „Svůj rukopis otiskl ve stovkách filmů, dokumentů, seriálů, v Laterně Magice. Legenda oboru,“ uvedl Baxa na platformě X s tím, že posledním Fišárkovým filmem bylo drama Viktora Tauše Amerikánka.

Filmový teoretik, historik a publicista Radomír D. Kokeš označil Fišárka za jednoho z „nejvýznamnějších, nejpracovitějších a nejinspirativnějších českých filmových střihačů, za střihačským stolem i za katedrou.“ Fišárek učil střihovou skladbu na pražské FAMU, ale také na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku.

„Fišárek začínal v šedesátých letech, což mu umožnilo stříhat v různých érách, poetikách, formátech i médiích, přičemž byl schopen působivě spolupracovat s širokou škálou výrazných, leč různorodých filmařů a filmařek,“ přibližuje Kokeš v příspěvku na sociálních sítích. „Střihači se žel v médiích často neobjevují, ale nebyl by to můj kamarád Lukáš Novosad, aby si s právě takovými lidmi nechtěl povídat, a tak vás směřuji k jeho výbornému nedávnému rozhovoru s Fišárkem, jenž vyšel v Echu.“

Rozhovor s Aloisem Fišárkem pro Týdeník Echo si můžete přečíst zde. Syn malíře Aloise Fišárka se narodil 7. ledna 1943 v Opočně. Studia na katedře střihu FAMU dokončil v roce 1968. Jako střihač působil v letech 1965 až 1972 u Československého armádního filmu, v letech 1974 až 1996 u Krátkého filmu.