Křetínský rekordně vydělal na drahé elektřině. Deset miliard na tom získá i Česko

Daniel Křetínský se svezl na drahých energiích. I přesto, že ceny elektřiny už klesly z krizových hodnot, zisk všech energetických firem jednoho z nejbohatších Čechů za loňský rok dosáhl v přepočtu téměř 184 miliard korun. To je zřejmě nejvíce, kolik kdy jakákoliv jiná tuzemská firma vydělala. Čerstvě Energetický a průmyslový holding (EPH) oznámil, že kupuje pětinu největší německé ocelárny Thyssenkrupp, což znamená, že podíl zřejmě navýší na polovinu.

EPH loni snížil svůj provozní zisk (EBITDA) na 3,6 miliardy eur (zhruba 90,7 miliardy korun). To znamená meziroční pokles o 17 procent, což způsobilo hlavně to, že ceny energií na trhu už spadly z výšin krizového roku 2022. Krizová tedy byla doba pro odběratele elektřiny, pro energetiky šlo samozřejmě o období rekordních zisků. Kompletní energetická divize Křetínského skupiny EP Corporate Group (EPCG) pak zaznamenala provozní zisk 7,3 miliardy eur, tedy zmíněných rekordních skoro 184 miliard korun, pokud počítáme současný měnový kurz.

Skupina EPH zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Křetínský je majoritním vlastníkem, v roce 2020 se ale do vlastnické struktury vrátil i slovenský finančník a jeden ze zakladatelů skupiny J&T Patrik Tkáč.

Z čerstvě zveřejněné výroční zprávy EPH za loňský rok vyplývá, že dobré výsledky zařídily hlavně uhelné a plynové elektrárny, které vytvořily zisk téměř dvě miliardy eur. Následovala distribuce elektřiny a plynu se ziskem 273 milionů eur, skladování plynu, obnovitelné zdroje a teplárenství.

Vzhledem k ziskům odvede EPH za loňský rok na daních dohromady přibližně 2,2 miliardy eur (přes 55,4 miliardy korun), jde o daň z příjmu právnických osob a emisní povolenky. Jen v Česku Křetínský na dani z příjmu odvede necelých deset miliard korun, což je opět rekordní částka.

V roce 2022 vláda rozhodla o zavedení daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, která se dotýká právě mimo jiné největších energetiků. Křetínský však oznámil, že přesune společnost EP Commodities, která se zabývá obchodováním s energiemi, z Česka do zahraničí, aby se mimořádné dani vyhnul. Holding to tehdy zdůvodňoval tím, že je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Vláda totiž i přes kritiku rozhodla o platnost daně i pro příjmy z obchodování s komoditami v zahraničí.

Ocelárny dojely na zelené regulace

Čerstvě se Křetínský rozhodl navýšit svůj podíl v největších německých ocelárnách. Společnost Thyssenkrupp prodá 20procentní podíl skupině EPCG. Podle informací obě společnosti také jednají o akvizici dalších 30 procent a usilují o vytvoření společného podniku, ve kterém by každá ze stran měla poloviční podíl.

Německý ocelářský závod je v problémech kvůli cenám energií a evropským klimatickým regulacím. Plánuje proto výrazně zredukovat počet zaměstnanců, a to v počtu tisíců.

„Thyssenkrupp čelí vážným potížím kvůli zelené agendě a drahým energiím, na nichž ale Křetínský rekordně vydělává. Zejména právě v důsledku prosazování ambiciózní zelené agendy ceny energií v Německu výrazně převyšují ceny v Asii či například ve Spojených státech, což činí německý – a obecněji evropský – průmysl mnohem méně konkurenceschopný,“ říká k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. O tom, že Evropa dojíždí na mix drahých energií, přeregulovanosti a chybějících investic, a přestává stačit Americe i Číně, jsme psali opakovaně, například zde nebo zde.