Generálův rozvod jako informační operace

KOMENTÁŘ

Generálův rozvod jako informační operace
Žijeme ve světě, kde už podstatou děje není to, že chlap opustí ženskou a jde za jinou, ale vlivové machinace nejmenovaného protivníka, píše Daniel Kaiser. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Mezi Májem a Káčou aneb Proč žít

KOMENTÁŘ

Člověk si občas položí otázku, jestli se v naší době dá ještě trochu důstojně žít. Tedy člověk třeba jako já. Jestli už pomalu není čas to nějak nenápadně ...

00:07

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Na včerejším oznámení náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že se rozvádí, není vtipný obsah sdělení. Rozvod je věc smutná a hlavně navýsost soukromá. Vtipné je, jak generál odůvodnil, že se sdělením o svých rodinných poměrech jde sám ven. Stal se totiž cílem informační války: „Mám z více věrohodných zdrojů potvrzeno, že se na mě systematicky chystá informační operace s cílem mě veřejně diskreditovat a znevěrohodnit. Jsou účelově šířeny různé informace, dezinformace a interpretace...“ čteme v rozhovoru, který s ním pořídil server Novinky.cz.

Podezření, že za touto hrou je Vladimir Putin, se naštěstí nepotvrdilo, Řehka naznačuje, že machinace vycházejí zevnitř hradeb, tedy zevnitř republiky. Ale protože dnes všechno souvisí se vším, pokračuje, že sice „nic nenasvědčuje tomu, že by tam (na Rusko – pozn. red.) byla přímá vazba. Je to ale rozhodně něco, co jim nahrává. Zejména v dnešní bezpečnostní situaci je diskreditace šéfa armády něco, o co Rusové velmi stojí.“

 

Pokud jde o šíření drbu, o bulvární zájem novinářů, není důvod povyšovat to hned na „hybridní operaci“. Ale on je tak naučený. Řehka před sedmi lety vydal knihu Informační válka, čímž prodělal přerod z dobrého vojáka (čtyřikrát nasazen v Afghánistánu, čili žádný bojovník od psacího stolu) v šiřitele módního blábolu. Sám vznik knihy popsal tím, že v letech 2015 a 2016 se hodně mluvilo o informační válce, tak napsal populárně-naučnou práci. Připomeňme, že to byly roky, kdy náš civilizační okruh překvapily dvě věci: britské referendum o vystoupení z EU, které staré struktury v Evropě připisovaly ruské vlivové operaci, a nečekané vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, jež staré struktury v Americe připisovaly ruské vlivové operaci. Ani v jednom případě nějaký významný vliv Ruska nebyl zachycen. V USA to prokázalo několik let práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, v Británii se hlavní podezřelý, podnikatel Arron Banks, očistil před soudem a na novinářce deníku Guardian vymohl odškodnění.

Před těmi deseti, osmi, šesti lety byly učené řeči o hybridních operacích, o informační válce a o napadání informačních systémů formou úleku, z něhož vzešly typické konspirační teorie. Paradoxně je šíří ti, kdo na obecné rovině před konspiračním myšlením rutinně varují. Z údajných informačních operací nepřítele se za ty roky stalo téměř univerzální vysvětlení, když se něco pokazí, například když přijede pozdě vlak Českých drah, jak nedávno řekl ministr dopravy Martin Kupka.