Rok po ruském útoku: 60 % Čechů schvaluje pomoc Ukrajině, třetina si není jistá

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky poskytl projekt České zájmy v EU. Členství Česka v unii ovlivňuje mezinárodní bezpečnost Česka pozitivně podle víc než poloviny Čechů, ukázal také průzkum, který se uskutečnil v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami.

Prozápadní postoj podporující aktivitu v konfliktu na Ukrajině, tedy alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska, má 28 procent lidí. Prozápadně s podporou pasivity, tedy odmítáním aktivity vojáků NATO, se vyslovilo 24 procent. Dalších 34 procent lidí zařadili autoři průzkumu mezi nejisté, kteří si do budoucna přejí především středovou pozici. Dezinformovaných je podle průzkumu devět procent lidí, pět procent je silně proruských. „Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky,“ uvedli autoři průzkumu.

Přijímání uprchlíků z Ukrajiny vidělo v lednovém průzkumu jako správné 60 procent lidí v Česku. Podíl se tak vrátil na úroveň z konce loňského května, na přelomu srpna a září takto smýšlelo 57 procent lidí. Vůbec nejvíc lidí přijímání ukrajinských uprchlíků podporovalo hned po začátku ruské agrese, na začátku loňského dubna se takto vyjádřilo 70 procent Čechů.

Členství v EU ovlivňuje mezinárodní bezpečnost ČR pozitivně podle 56 procent lidí, negativně podle 30 procent. Čtrnáct procent odpovědělo, že věc nedokáže posoudit. „V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce. Unie se tak v jejich očích částečně vrací k původní myšlence svého vzniku, tedy zabránit válkám na evropské půdě,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík.

Veřejnost podle Buchtíka vnímá reakci EU na ruskou agresi jako dobře zvládnutou, stejně tak s odstupem času pozitivně hodnotí společný nákup vakcín během koronavirové pandemie. „Nejvíc skeptická je teď česká společnost v pohledu na evropské řešení energetické krize. Kdo bude v jejích očích nakonec viníkem vysokých cen, se teprve ukáže,“ dodal.

V průzkumu mezi 4. a 15. lednem odpovídal reprezentativní vzorek 1089 občanů ČR starších 18 let. Projekt České zájmy v EU společně realizují STEM, Institut pro evropskou politiku Europeum a Asociace pro mezinárodní otázky.