Vláda udělala z dávek životní styl, řešení mění za pochodu

Kabinet Petra Fialy (ODS) v počátku vybízel občany k tomu, aby se nestyděli sociální dávky pobírat. Viděl v tom jedno z řešení rekordního zdražování. Symbolem se stal především příspěvek na bydlení, který se v prosinci dostal zpátky na svůj dosavadní rekord, když ho pobíralo přes 285 tisíc domácností. Za loňský rok tak stát na této dávce vyplatil přes 20 miliard. Ke konci se vláda naopak snaží systém sociálních dávek zásadně změnit. Ačkoliv změnu vítají prakticky všichni od opozice po odborníky, návrh čelí kritice, že je naopak zase příliš tvrdý. Do druhého čtení ve sněmovně tak míří v pozměněné podobě a čelit bude dalším pokusům o zmírnění.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent z nich. Po reformě dávek by se pak měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit. Na podporu by mělo dosáhnout asi 22 procent lidí, vyplývá z dřívějších údajů ministerstva práce. Přesto se však systém může paradoxně prodražit. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž není hlavní myšlenkou revize ušetřit, ale motivovat lidi k větší aktivitě svou situaci řešit.

Chystané změny, které sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře schválit, mají systém prodražit. Patří k nim změny životního minima, rozšíření skupiny zranitelných osob s vyšší podporou či zmírnění sankcí při opakovaném porušení pravidel. Návrh zákona podpořilo všech 19 přítomných členek a členů výboru z koalice i opozice.

Zvýšit by se tak mohlo životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by pak mohlo vzrůst podle návrhu koaličních poslanců ze 4470 na 5000 korun. Naopak u dalšího dospělého by mělo klesnout z 4040 na 3750 korun. Nová dávka by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci. Navýšení minima by se ale odrazilo i v humanitární dávce, pěstounských dávkách či dalších podporách. Výdaje by to mohlo zvednout celkem o 2,2 miliardy korun.

Jak ale opozice avizovala, jejich požadavky na zmírnění podmínek tím nekončí. Ve středu se tak objevily další pozměňovací návrhy poslanců. Týkají se například rozšíření definice zranitelných osob o lidi v dlouhodobé pracovní neschopnosti či pobírající invalidní důchod, případně domácnosti s osobou starší 68 let či spolupráce úřadů práce se sociálními pracovníky.

Podle návrhu tzv. „superdávky“ by příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě měla od července nahradit jedna podpora. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na peníze od státu by se víc posuzoval příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za práci.

K návrhu měl řadu připomínek i ombudsman Stanislav Křeček, podle kterého zákon vyžaduje změny, aby společnost nerozděloval a přijala ho „bez konfliktů“. Podle ochránce práv by se mělo upravit vymezení zranitelných skupin a odstranit či zmírnit podmiňování částky na bydlení a dítě prací dospělých, které by mohlo narazit u Ústavního soudu. Experti zas poukazují na to, že by domácnostem s nízkými příjmy mohla klesnout podpora od státu, zvládat obtížnou situaci a vymanit se z ní by tak bylo obtížnější. Podle zástupců organizací na pomoc lidem v nouzi není reforma motivační, ale spíš jsou v ní sankce.

Ještě před změnami, které mají přinést další náklady, se v návrhu superdávky ministerstvo rozhodlo k poměrně odvážnému intervalu dopadů na zvyšování výdajů – revize podle odhadů může sice teoreticky výdaje na dávky o dvě miliardy snížit, nicméně také o více než sedm miliard navýšit. Může za to samotná podstata sjednocení několika dávek do jedné, zatímco nyní si část lidí žádá jen o jednu z nich, ačkoliv by měla nárok i na ostatní, nyní jim systém případně automaticky přiřadí všechny, na které budou mít nárok. Vládní návrh reformy sociálních dávek budou poslanci dál projednávat na mimořádné schůzi sněmovny ve čtvrtek.