Kreml chtěl v Německu koalici proti Ukrajině. Vyhlídl si prý expředsedkyni Levice

Redaktoři amerického deníku The Washington Post měli prozkoumat řadu dokumentů, podle kterých se Rusko mělo pokoušet vytvořit koalici mezi německou krajní levicí a krajní pravicí, která by se postavila proti podpoře Ukrajině. Moskva se také měla pokoušet ovlivnit německé veřejné mínění, aby se proti Ukrajině postavili i lidé a Německo se tak stalo více nepřátelské vůči Západu. Zprávu přinesl list The Washington Post, informuje o něm Deutsche Welle.

Americký deník prozkoumal dokumenty Kremlu, které zaznamenaly schůzky jeho představitelů s ruskými politickými stratégy o tom, jak sjednotit prvky nejmenované německé strany Levice a krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) tak, aby pracovaly ve prospěch Moskvy.

„Dokumenty v podstatě ukazují, že kremelští představitelé dali skupině politických stratégů spolupracujících s Kremlem příkaz zaměřit se na Německo jako na základnu pro snahy oslabit v Evropě podporu Ukrajiny a pokusit se snížit podporu pro dodávky zbraní," řekla DW Catherine Beltonová, jedna z novinářek, která za zprávou amerického deníku stojí. „Myslím, že Německo bylo považováno za slabý článek, ale zároveň za ten nejdůležitější, protože hrálo roli například při posílání tanků na Ukrajinu,“ dodala.

Ruské dokumenty

Podle jednoho dokumentu ze srpna 2022 bylo politickým stratégům řečeno, že jejich hlavním cílem je Německo, kde měli za úkol zdiskreditovat Evropskou unii, Spojené státy, Velkou Británii a NATO. Měli také za úkol přesvědčit Němce, že je sankce proti Rusku finančně poškozují. „Nebyla studená a mrazivá zima, jak Rusko předpovídalo, ale nyní se snaží využít nespokojenosti kvůli rostoucím cenám,“ řekla Beltonová.

Dokumenty také ukázaly, že stratégové shromažďovali informace o plánovaných „mírových protestech“ po celém Německu. Protesty byly různě organizovány krajní levicí a krajní pravicí a také hnutím Reichsbürger, které bylo nedávno zapleteno do neúspěšného spiknutí s cílem svrhnout německou vládu.

Stratégové údajně vymysleli hesla jako „Ukrajina chce válku, Německo chce mír“, která se objevovala na promoskevských protestech a byla sdílena online v koordinaci s trollími farmami.

V jiném dokumentu je nastíněn cíl zvýšit do tří měsíců podíl Němců, kteří podporují zlepšení vztahů s Ruskem o 10 %.

Německé strany popírají ruské vměšování

Dokumenty údajně poukazují na snahu Ruska získat vliv ve straně Levice a Alternativě pro Německo s cílem pomoci druhé jmenované straně vyhrát volby jako straně „německé jednoty“. Obě strany zprávu odmítly.

Ruští představitelé se údajně zajímali zejména o Sahru Wagenknechtovou, poslankyni Spolkového sněmu a bývalou předsedkyni strany Levice, která je podle některých průzkumů stále populární.

Wagenknechtová vedla několik protiválečných protestů, kterých se kromě Levice zúčastnili i členové AfD. Možnost oficiálního spojenectví s AfD však odmítla. „Odsoudila krveprolití, ale ani jednou se skutečně nevyjádřila k ruské invazi na Ukrajinu, kterou to celé začalo,“ uvedl Belton.

„A velmi emotivně mluvila o velkém strachu, že se znovu zapleteme do velké války, a skutečně hrála na německé obavy z dob studené války, že se zapleteme do jaderného konfliktu,“ řekla Beltonová.

Wagenknechtová deníku The Washington Post řekla, že jakékoli náznaky, že by dostávala jakékoli zprávy od ruských představitelů ohledně spojenectví s krajní pravicí jsou „absurdní“, a uvedla, že „nebyla v kontaktu s nikým z Ruska a ani s žádným jeho představitelem“.

Po zveřejnění zprávy vůdce AfD Tino Chrupalla jakékoli takové plány popřel a uvedl, že článek je „kachna, která slouží k diskreditaci mírového hnutí“.