Zvyky z hubených let Češi setřásají těžko. S jídlem jsou opatrní, pořád si připlácí za máslo nebo mouku

Maloobchod v České republice zaznamenal v červnu solidní meziroční nárůst tržeb o 4,4 procenta, což mírně překonalo očekávání trhu. Podobný pozitivní vývoj podle expertů naznačuje postupné zotavení spotřebitelské poptávky po období vysoké inflace. Přestože se celkové tržby zvýšily, situace na trhu s potravinami zůstává smíšená – mimo jiné proto, že Češi si v minulých hubenějších letech a měsících navykli šetřit a takové návyky se mění pomalu.

„Z výsledků se zdá, že spotřebitelský apetit se uzdravil poté, co konečně klesla inflace a reálné disponibilní příjmy opět rostou,“ uvedl Václav Franče z Deloitte. Spotřeba domácností se obnovila, což je patrné v sektorech jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, zatímco průmysl zůstává v útlumu.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se objem nákupů již přibližuje úrovni roku 2019. „Aktuálně jsou reálné tržby obchodníků vůči výchozímu průměru jen o 1,6 % nižší. Pozvolna se tak jako spotřebitelé vracíme pět let zpátky,“ řekl Dufek. Nicméně, některé kategorie zboží, například tržby obchodníků s oblečením a obuví, jsou stále reálně o 24 procent nižší oproti roku 2019.

Rozporuplné potraviny

I přes celkový pozitivní trend si prodejci potravin vedli hůře. „Neslavně si naopak vedli prodejci potravin, s poklesem tržeb o 0,8 procenta,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Tento pokles kontrastuje s růstem v nepotravinářském sektoru, kde tržby vzrostly o 5,4 procenta.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR vysvětlil, že během krize se spotřebitelé naučili lépe plánovat a omezovat plýtvání potravinami, což vede k pomalejšímu růstu tržeb v tomto segmentu. Ceny by podle něj pořád mohly být nižší. Překážkou pro zlevnění je ale dominantní postavení některých výrobců na českém trhu a vytváření umělých obchodních bariér v Evropské unii (EU), řekl.

Téměř u každé potraviny mají obchodníci v Česku k dispozici dva až tři dodavatele, což podle Prouzy ovlivňuje cenu pro zákazníky. Dopad na cenu má ale také omezování dodávek v EU, které se odráží i v šíři nabídky. „Výrobci brání obchodníkům v nákupu zboží v jiných členských státech a následně uplatňují různé cenové politiky a strategie napříč zeměmi,“ uvedl. Právě současné fungování jednotného evropského trhu by podle něj mělo být pro Evropskou komisi jednou z priorit.

V nákupním chování spotřebitelů ale přesto vidí změny. „Lidé častěji sahají po kvalitnějších potravinách, častěji si chodí pro čerstvé pečivo, ovoce a zeleninu,“ míní.

Cenové výkyvy

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla cena kilogramu pšeničné hladké mouky o 4,09 procenta na 19,07 koruny a cena másla vzrostla o 4,06 procenta na 222,11 koruny za kilo. Máslo zdražilo i ve srovnání s lednem o 6,77 % a proti loňskému červenci o 12,74 procenta. Kromě toho si lidé meziměsíčně připlatí i za mléko či vejce.

Na druhou stranu, některé potraviny meziročně zlevnily. Cukr je o 21,85 procenta levnější než loni. Meziměsíčně klesla cena půl litru světlého lahvového piva o 3,12 procenta na 14,91 koruny a cena kilogramu vepřové pečeně o 3,02 procenta na 175,48 koruny.

Vejce mají zlevnit

Připravovaná vyhláška ministerstva zemědělství, která umožní skladovat vejce při vyšších teplotách, by mohla přinést úlevu producentům i spotřebitelům. „Určitě se to promítne do nižších cen českých vajec. Současná vyhláška znamenala velkou nevýhodu pro české producenty vajec, kteří museli vajíčka chladit od prvního okamžiku,“ okomentoval prouza

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by změna vyhlášky mohla uspořit až desetinu nákladů na chlazení. Tato úspora by se měla pozitivně odrazit v cenách pro spotřebitele.

Analytici očekávají, že pozvolné tempo růstu si maloobchodní tržby udrží i ve zbytku roku. „V souhrnu očekáváme, že vyšší spotřeba domácností bude hlavním zdrojem letošního růstu ekonomiky, který dosáhne pouze 0,7 procenta, poté co loni ekonomika stagnovala,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Obecně dobré zprávy o konci krize a návratu lidí do obchodů pokračují už sedmý měsíc v řadě. „Tržby obchodů meziročně vzrostly. Je vidět, že jde o dlouhodobý trend, navíc roste poptávka především po zboží, které nabízí zážitek a kvalitu,“ dodal Prouza.