Fiala nechce nechat zemi levičákům a populistům. ODS ale rezignovala na vše, co slibovala

Opakuje se to stále dokola. Před parlamentními volbami a ještě krátce po nich ODS slibovala voličům malý stát pracující pro lidi, ne opačně. Slibovala zeštíhlení státní správy, konsolidaci veřejných peněz, seškrtání nesmyslných toků dotací, nezvyšování daní. Stal se téměř přesný opak. Podstatnou část svých tehdejších voličů ODS (v koalici Spolu) jistě odradila svým nabouráváním důvěry v transparentní investorské prostředí kvůli trvání daně z neočekávaných zisků. Exministr financí Miroslav Kalousek to přirovnal k „banánové republice“. Po „výplachu“ v krajských a senátních volbách premiér Petr Fiala tvrdí, že nechce zemi nechat levici a populistům. A že má „jasnou představu“, co udělat. Jedna z mála úspěšných postav ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, v této chvíli dost nečitelná postava, uvedl, že situaci už nelze bagatelizovat.

Uveďme na začátek proti sobě zcela rozcházející se výroky dvou významných členů ODS po prohraných volbách. „Mám jasnou představu, co musíme udělat pro to, abychom přesvědčili voliče, že plníme naše sliby a pracujeme pro ně (...) Výsledek krajských a senátních voleb odráží realitu, pro ODS nejde o úspěch ani fatální neúspěch,“ říká Petr Fiala. Z pohledu celé vládní koalice její strany vyhrály pouze ve třech z 13 krajů a Piráti získali celkově pouze čtyři mandáty v krajských zastupitelstvech.

Proti Fialovi pak stojí zmíněný hejtman Kuba, který tvrdí, že současný koncept koalice Spolu, která spojuje ODS, TOP 09 a lidovce, se už vyčerpal. Stejně tak říká, že vedení ODS by mělo přiznat neúspěch. „Je třeba si přiznat ve vedení ODS, že tyto volby nejsou úspěchem. Situaci nejde bagatelizovat. To, co se stalo, bych považoval z pohledu příštího roku a parlamentních voleb za velmi špatný výsledek,“ varoval Kuba.

V tom, co ODS nabízela a slibovala voličům, a co jim nakonec dodala, je opravdu markantní rozdíl, který část straníků silně vnímá. Zítra (ve středu) má vláda schválit rozpočet na příští rok. Ten je jakousi její poslední vizitkou, jenže půjde zároveň o volební rok. Podle toho rozpočet vypadá a vláda si už neodváží (ani kdyby ODS) chtěla udělat nějaký větší „zářez“ a plnit konsolidaci. V nekrizové době bez mimořádných výdajů bude rozpočet opět s deficitem 230 miliard korun. Nakonec možná 240 miliard, splní-li ministr financí Zbyněk Stanjura plán navýšit ho kvůli povodním o dalších deset miliard.

„Není normální si v normálních časech půjčovat čtvrt bilionu. A co se týče konsolidace, v příštím roce se v podstatě vůbec žádná konsolidace nekoná. Pozná se to podle strukturálního salda. To, jak se saldo snižuje, nebo populistickými kroky zvyšuje, se nazývá fiskálním úsilím vlády. Na příští rok žádné úsilí vyvinuto není, saldo zůstává stejné jako letos, takže vláda na to rezignovala. To je nesmírně smutné, když to porovnám s výroky premiéra, který říkal: budeme konsolidovat tempem jedno procento HDP ročně. A my jsme mu tleskali,“ uvedl v Salonu Echa Kalousek, který je zároveň stále členem koaliční TOP 09.

Tento slib pak premiér i ministr financí popřeli s tím, že mluvili jen o výdajích. „My jsme mluvili o výdajích, řekli jsme, že budeme snižovat výdaje například o jedno procento HDP,“ uvedl Stanjura. Je přitom dohledatelné, že to Fiala slíbil, a nyní tedy nemluví pravdu.

Stejně tak to byla ODS, která slibovala, že bude seškrtáním výdajů schopna vrátit přes 100 miliard každý rok chybějících v rozpočtu kvůli zrušení konceptu superhrubé mzdy od roku 2021. „Vláda ty peníze našla pro jeden rok. Jenže ono se to každý rok nejen opakuje, ale i zvyšuje, tak jak rostou mzdy a odvody z nich. Pro další roky už samozřejmě peníze nenašla. Je to ale jen taková zkratka, že se zrušila superhrubá mzda. Je jedno, jaký máte základ daně a sazbu. Zkrátka se prudce snížila daň z příjmu fyzických osob, což nebyl klíčový problém toho tehdy schváleného zákona. Tím bylo to, že se současně s tím novelizovala pravidla o rozpočtové zodpovědnosti. Protože kdyby se nenovelizovala, tak by se musely snižovat i výdaje. Rozpočtový zločin, který 20. listopadu 2020 spáchaly společně ANO, ODS s SPD, spočívá v tom, že prudce snížily příjmy a současně otevřely vrata ke zvyšování výdajů,“ upozornil Kalousek.

„Nemůžete rok tvrdit A a pak otočit a tvrdit B“

Pomineme-li, že očekávaným konsolidačním balíčkem představeným loni v květnu vláda především zvýšila všechny přímé daně a část nepřímých daní, což šlo proti tomu, co ODS říkala, obrovským zásahem v oblasti daní je navíc stále platná windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Jejím účelem mělo být pokrytí mimořádných výdajů na energetickou krizi. Daň s parametry, které byly nastaveny, se ale ukazuje jako zcela nespravedlivá, protože zasahuje téměř jen ČEZ, jehož minoritní investoři se logicky cítí poškozeni. Další věc, která silně nabourává důvěru investorů i voličů ODS celkově, je nepochopitelná změna výroků o tom, co do mimořádných příjmů zařadit a kolik ještě chybí peněz. Zde se vede debata především o mimořádné dividendě ČEZ za rok 2022. Jak uvedla Národní rozpočtová rada, část té dividendy byla od začátku vnímána jako mimořádná a po jejím započtení by už letos byly příjmy a výdaje vyrovnané. Ministerstvo financí se ale najednou rozhodlo změnit metodiku. Podrobně píšeme zde či například zde. 

Kritikem windfall tax je od začátku Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zároveň výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. „Já jsem na NERV od začátku proti té dani vystupoval. Můj názor je takový, že podniká-li někdo, vystavuje se po celý rok, každý den podnikatelskému riziku. Hovořit o neočekávaném zisku je irelevantní. Navíc se podle mě otevírá Pandořina skříňka pro sektorové daně, tedy pro cherry picking ziskových odvětví a pro nabourávání daňového systému,“ je přesvědčen Rod.

„Uběhl rok a viděli jsme, že jediný, na koho daň opravdu dopadla, kdo nese dominantní zátěž, jsou minoritní akcionáři ČEZ. Stát si daň jako majoritní vlastník platí sám sobě, ten na tom nedoplácel. Naráží to celé na princip proporcionality. Když zátěž nese jen 150 tisíc lidí (zhruba počet minoritních akcionářů ČEZ), tak to je nefér. V ten okamžik bych to zrušil. My v tom ale pokračovali. A současně ministerstvo financí celou dobu tvrdilo, že v okamžiku, kdy se mimořádné příjmy a výdaje vybilancují, ukončí se platnost daně dříve než za původně schválené tři roky. Mnohokrát také ministerstvo opakovalo, že mimořádná dividenda do mimořádných příjmů patří. Najednou, když se začal tvořit rozpočet na příští rok, řekli: ne, dividenda tam nepatří a k vybilancování výdajů a příjmů nedošlo, chybí padesát miliard a daň necháme v platnosti i pro příští rok. Nemůžete rok tvrdit A a pak otočit a tvrdit B a účelově změnit metodiku. To má za následek strašlivou ztrátu důvěry. Každý normální investor si řekne: sem ne, to je banánová republika,“ komentoval to Kalousek.