Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury.

Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne. Ty se konaly v souvislosti s přístupem administrativy Donalda Trumpa ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Mluví se o výrazném navyšování nejen výdajů v rámci NATO, kde Trump požaduje vydávat astronomických pět procent HDP, ale i uvnitř Evropské unie.

Premiér Petr Fiala během pondělního mimořádného projevu k občanům nastínil, kde by se peníze mohly vzít. „Musíme na evropské úrovni rychle přijmout nová fiskální pravidla, která nám umožní realizovat investice do obrany a bezpečnosti. Nevyužitých 93 miliard eur z takzvaného fondu obnovy by Evropská unie měla využít na posílení naší obranyschopnosti, na podporu společných nákupů pro naše armády nebo na podporu posílení kritické infrastruktury,“ uvedl Fiala.

PODCAST: Filosofie na hranici: Existenciální drama migrace

Využít k posílení evropské obranyschopnosti více než 90 miliard eur z pandemických programů navrhuje také europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). V dopise Fialovi napsala, že Česko by mělo takový plán jednoznačně podpořit.

„Evropa stojí na prahu rozhodnutí. Proto jsem s úctou poslala dopis panu premiérovi Fialovi s žádostí o podporu mých návrhů na zajištění financování naší obrany,“ uvedla Nerudová na síti X. Pro Echo24 minulý týden Nerudová řekla, že mezi její návrhy patří zvýšení investic, uvolnění pravidel a změny financování, aby evropské zbrojovky mohly získávat úvěry od bank a tím efektivněji posílit naše obranné kapacity.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X v souvislosti s Fialou zmíněnými „novými fiskálními pravidly“ řekl, že si je většina evropských politiků vykládá jako jejich výrazné změkčení s možností mnohem víc se zadlužovat. „Ta pravidla tu nejsou pro dobré časy, v dobrých časech je umí dodržet každý. Jsou tu pro špatné časy, aby nás nutily ujasnit si priority a nechtít všechno na dluh. Ano, musíme investovat do své obrany a bezpečnosti, ale za to si musíme umět také něco odepřít. Vyřešit to jenom změnou pravidel a ještě víc roztočit dluhovou spirálu je stejně nebezpečné, jako nezbrojit,“ uvedl Kalousek.

Mezi dalšími kroky, odkud vzít peníze, patří podle Fialy navýšení vlastních výdajů na vlastní obranu, a to minimálně na 3 % HDP během několika dalších let. „Musíme dokázat tyto peníze zajistit a musíme se postarat o to, aby byly utraceny rozumně a účelně,“ uvedl.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Posledním krokem je využití peněz ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy k další vojenské podpoře Ukrajiny. „Budou to výdaje navíc. Ale tyto výdaje zároveň představují i velkou příležitost, zejména pro nás, pro Českou republiku. Jsme tradiční strojírenskou zemí s historicky silným postavením obranného průmyslu. Naše zbrojovky jsou kvalitní a ekonomicky silné, dokonce tak, že v posledních letech expandují do dalších zemí, včetně právě Spojených států,“ míní premiér.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulém týdnu pro Echo24 řekl, že letos bude Česko muset vydat více peněz ze státního rozpočtu, příští rok také. „Ale pokud dojde k nějakému razantnímu navýšení v rámci dohody všech členských států, tak já v tuto chvíli vidím dva základní zdroje, které bychom mohli použít. Zaprvé bude nové programové období evropských peněz a obrana má být priorita, takže by se měly prostředky výrazně více přesměrovat právě do obrany,“ řekl Stanjura.

„Druhá věc je to, že je evidentní, že buď budeme platit dekarbonizaci, nebo výdaje na obranu. Obojí nezvládnou ani bohatší státy než Česká republika. A protože obrana je priorita, tak bychom jako Evropská unie měli přestat dávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a investovat je do obrany,“ dodal ministr.

Problémem může být to, že zvýšený objem peněz nebude kde utratit. Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy jsou v současnosti kapacity evropského zbrojního průmyslu podle všeho výrazně pod objemem, který by byl žádoucí. „Pokud však evropské země vytyčí jasnou dlouhodobou perspektivu zvýšených investic do své obranyschopnosti, evropský zbrojní průmysl na to jistě zareaguje odpovídajícím zvyšováním kapacit – tím spíš, pokud by k tomu bylo možné částečně využít kapacity uvolňované v Evropě ochabujícím chemickým nebo automobilovým průmyslem,“ řekl pro Echo24 Skořepa.