Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Česko zastupoval přes video prezident Petr Pavel.

Do ukrajinské metropole přijeli šéfové institucí Evropské unie a prezidenti či premiéři Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Spolu se Zelenským zasedli u kulatého stolu, zatímco zástupci dalších států jako Británie, Turecko či Japonsko se k vrcholnému jednání připojili prostřednictvím videopřenosu. Setkání na dálku oslovil také český prezident Petr Pavel.

"Musíme udělat vše, co je v našich silách, pro dosažení trvalého a spravedlivého míru. Míru, který nelze docílit bez Ukrajinců za vyjednávacím stolem," prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau, který hovořil také o další konkrétní vojenské podpoře Ukrajiny. Kanada předá Ukrajině ještě 25 obrněných transportérů LAV III a dvě obrněná podpůrná vozidla, na kterých ukrajinští vojáci brzy podstoupí výcvik v Německu. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC News také uvedl, že Kanada poskytne Ukrajině čtyři letecké trenažery vhodné pro výcvik pilotů F-16.

Druhý největší příspěvek oznámila Velká Británie a to ve výši v přepočtu 4,5 miliardy eur. Velký příspěvek v následujících dvou letech ve výši 7 miliard dolarů oznámilo také Dánsko. V nejbližší době plánuje Ukrajinu podpořit také humanitární pomocí ve výši desítek milionů dolarů. Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že Evropa musí kvůli ruské hrozbě masivně zbrojit.

Příspěvek na vojenskou pomoc také ohlásila EU a to předsednictvím předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leynové. A to ve výši 3,5 miliardy eur. Dnes oznámená částka je součástí loni schváleného balíku 50 miliard eur, v jehož rámci hodlá unie pomáhat Kyjevu dotacemi a úvěry do roku 2027.

Podle dnešního společného prohlášení von der Leyenové, předsedy Evropské rady Antónia Costy a šéfky Evropského parlamentu Roberty Metsolaové již evropská sedmadvacítka přispěla Ukrajině 135 miliardami eur, z čehož 48,7 miliardy tvořila vojenská pomoc. Šéfové unijních institucí uvedli, že chtějí nadále podporovat "svobodnou a svrchovanou Ukrajinu na její cestě do Evropské unie".

Pomoc ve výši 1,5 miliardy eur také dnes oznámilo Švédsko, společně s dodávkami protivzdušných systémů. Španělsko chce letos Ukrajině přispět miliardou eur na vojenskou pomoc.

Státy se na setkání v Kyjevě také zavázaly k vyzbrojení jedné ukrajinské brigády, tedy jednotky o velikosti tři až pět tisíc vojáků. Britský premiér Keir Starmer pak zopakoval svá nedávná vyjádření, že Velká Británie je připravena vyslat na Ukrajinu mírové jednotky.

Český prezident Petr Pavel řekl, že o mír na Ukrajině usilují všichni, musí však být spravedlivý. Cílem ruské agrese je podle něho vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy, odhodlání ukrajinského lidu je ale neochvějné. Premiér Petr Fiala uvedl, že válka na Ukrajině se Česka týká více, než si mnozí možná chtějí připustit. Pokud země padne, budou podle něho hranice konfliktu o krok blíže našim domovům.