Rozpočet je mrtvý dokument. S novelou už začátkem roku počítá Bartošek i Dolejš

Komunistický poslanec Jiří Dolejš předpokládá, že vláda v polovině února přijde s novelou státního rozpočtu. Neumí si představit, že je možné se bez takové novely obejít. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi se na tom shodnul s šéfem poslaneckého klubu lidovců Janem Bartoškem. Komunisté tvrdí, že je stále není jisté, zda vládou předložený návrh státního rozpočtu podpoří. Jedním z komunistických požadavků KSČM je osekání armádního rozpočtu, což vláda odmítá.

„Pokud je paní ministryně (Alena) Schillerová prozíravá, tak lze očekávat, že už o tom uvažuje, že zadala úkoly svým úředníkům a že se na tom začíná pracovat. Protože si neumím představit, že bychom se bez té novely obešli,“ uvedl Dolejš.

Také lidovci očekávají, že vláda by měla přijít s novelou rozpočtu. „Je to vláda národního chaosu, protože my jednáme o státním rozpočtu, o kterém už nyní víme, že je to mrtvý dokument. A vláda to ví taky. Přesto tento materiál do Poslanecké sněmovny poslala,“ uvedl k tomu Jan Bartošek.

Ten zkritizoval také schválení daňového balíčku, který počítá se zrušením superhrubé mzdy a jejím nahrazením dvěma sazbami z hrubé mzdy ve výši 15 a 23 procent, což odhlasovalo hnutí ANO spolu s ODS, SPD a komunisty. „Měli jsme co se týče v rozpočtu v zákoně takzvanou dluhovou brzdu, jenže tato vláda roztlačila vagón z kopce. Nepřišli jste s plánem toho, jak se ty peníze d rozpočtu vrátí. Ptal jsem se paní ministryně financí, kde na to vezmeme, a ona odpověděla, že není David Copperfield,“ vyčítal Bartošek.

„Já nemohu vědět, zda paní ministryně tu novelu předloží,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „My nyní čekáme na to, v jaké podobě se ten daňový návrh vrátí do sněmovny a pak buď budeme akceptovat tu senátní verzi, pokud bude rozumná, a nebo přehlasujeme to senátní veto,“ dodal.

Daňový balíček nyní posuzuje Senát. Většina senátorů kritizuje značný pokles příjmů státu a také krajů a obcí, které by razantním snížením daně z příjmu přišly o celkem 85 miliard korun ročně. Alternativní zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na průměrnou výši hrubé mzdy, tedy na 34 125 tisíc korun, by pak připravilo veřejné rozpočty o dalších 45 miliard. Toto řešení Senát spíše preferuje.