Proč nesekat trávu ve čtyři ráno? Severonorský ostrov chce zcela zrušit pojem času
ZRUŠENÍ ČASU
NOVÉ
FOTO: shutterstock.com
Na ostrově Sommaröy v severním Norsku od 18. května do 26. července nezapadá slunce. Dát si v létě s přáteli na pláži kávu dvě hodiny po půlnoci je vzhledem k nepřetržitému dennímu světlu podle místních lidí běžná věc. Nyní chce 350 obyvatel ostrůvku zrušit měření času úplně a vyhlásit první „bezčasovou zónu“ na světě, píše deník The Guardian.
„Po celém světě lidé trpí stresem a depresemi. V mnoha případech vycházejí tyto pocity z toho, že jsme svázáni časem. Staneme se první bezčasovou zónou, kde všichni obyvatelé budou moci žít své životy naplno. Bude-li chtít někdo sekat trávník ve čtyři hodiny ráno, bude mít možnost,“ řekl norské veřejnoprávní televizi NRK Kjell Ove Hveding, který vede kampaň za zrušení měření času na ostrově.
Podle Hvedinga by měly být na ostrově, nacházejícím se západně od severonorského města Tromsö, zrušeny oficiální otvírací hodiny tak, aby si lidé mohli dělat „co chtějí, kdy chtějí“. Jen děti budou prý muset dál chodit do školy.
Ostrov Sommaröy je od listopadu do ledna ponořen do tmy. Když ale slunce 18. května vyjde, mají jeho obyvatelé jistotu, že zapadne až 26. července. „Je tady neustále světlo. Pokud chceme ve dvě hodiny ráno natírat dům, je to možné. Chceme-li si jít ve dvě hodiny ráno zaplavat, jdeme,“ píše na své facebookové stránce Hveding.
A obyvatelé, jejichž hlavním zdrojem příjmů je turistický průmysl a rybolov, jeho slova potvrzují. „Užíváme si tady každou minutu půlnočního slunce. A jestli se ptáte, zda je normální dát si s přáteli kávu ve dvě hodiny ráno na pláži, tak ano, je,“ podotýká jeden z místních.
Po květnové veřejné diskuzi ostrované minulý týden předložili místnímu poslanci Kentu Gudmundsenovi petici, v níž vyzývají, aby jejich návrh projednal norský parlament. Gudmundsen listu iTromsö řekl, že návrh zní velmi zajímavě a že by bezčasová zóna mohla fungovat jako třetí možnost vedle letního a zimního času.
Ideu prý nadšeně přijali i turisté, z nichž někteří zanechali své hodinky na mostě vedoucím na ostrov. Představitelé norských turistických úřadů nicméně v rozhovoru s televizí NRK uvedli, že kampaň za zrušení času považují spíš za chytrý trik, jak nalákat na ostrov více letních návštěvníků.
Profesor filozofie Truls Egil Wyller z univerzity v Trondheimu naopak nápad obyvatel ostrova Sommaröy označil za fascinující. Wyller upozornil na to, že lidská společnost „je ovládána hodinami teprve poslední dvě století“. „Předtím lidé v zásadě pracovali, jak dlouho bylo třeba, jedli, když měli hlad, a chodili spát, když byli unavení. V moderní společnosti se vše řídí ručičkami hodin,“ konstatoval.
Podle Wyllera ale obyvatelé ostrova Sommaröy brzy zjistí, že život bez ohledu na čas není nijak zvlášť jednoduchý. „Netvrdím, že je nemožné vytrhnout celý ostrov z globálního měření času. Ale bude to patrně velmi obtížné,“ prohlásil.
Potíže předpovídají i někteří obyvatelé. „Vidím problém například v otvírací době baru a restaurace nebo v tom, kdy se budou naši hosté přihlašovat a odhlašovat,“ uvedla recepční z Sommaröy Arctic hotelu.
