Týdeník Echo: Mýty a fakta ve filmu Havel, tvrdý střed lídrů EU, Češi jsou Avaři

Nové číslo Týdeníku Echo si snímkem na obálce připomíná osobnost Václava Havla, tedy osobnost skutečnou, zatímco hraný český film Havel, který právě přišel do kin, vytváří Havlovu osobnost v umělecké zkratce. Jak snímek režiséra Slávka Horáka zachází s realitou, do jaké míry ji respektuje a do jaké míry se od ní odpoutává?

Na tyto otázky odpovídají hned dva redaktoři Týdeníku Echo: Jiří Peňás jako filmový kritik a Daniel Kaiser jako autor dvoudílné knižní havlovské monografie. Jejich hodnocení jsou protikladná. Lenka Zlámalová sledovala dlouhý a náročný summit lídrů Evropské unie v Bruselu, který navzdory závěrečnému konsenzu ukázal, jak je EU rozdělená například v postoji ke společným evropským dluhům.

Petr Holub svůj pohled zaměřil do dávných dob, v nichž se teprve rýsovaly počátky české státnosti, Ondřej Šmigol si povídal s profesorem práva Adrianem Vermeulem z Harvardovy univerzity. Tématem jejich rozhovoru je liberalismus a konzervatismus. Marian Kechlibar píše o rekordním vybavení severoamerických domácností střelnými zbraněmi a šéfredaktor Dalibor Balšínek se vrací k názorům děkana Filozofické fakulty UK Michala Pullmanna, publikovaným v interview v minulém čísle a stále vyvolávajícím rozruch nejen na mediální scéně.

Jiří Peňás míní: „Na filmu o Havlovi je nejpozoruhodnější jeho sama existence. Tedy fakt, že se takový scénář začal natáčet, ba se dokončil, že režisérovi někdo nedoporučil, ať zmírní ambice a věnuje se tématům, jež jsou mu blízká. Že mu zkrátka někdo vlídně, ale přece jen důrazně neporadil, ať toho raději nechá, že to je nad jeho síly. Takhle je to nad síly (některých) diváků.“ A Daniel Kaiser své zamyšlení uvádí: „Následující text nechce být filmovou recenzí, nepokouší se hodnotit film Havel po umělecké stránce, to obstaral povolanější kolega Jiří Peňás. Ale v jiné rovině, v otázce, nakolik je ten film pravdivý, s Peňásem trochu polemizuje. Protože je pravdivost jako soubor životopisných detailů a pravdivost, která vystihne něco, co třeba i hutný životopis minul.“

O skončeném summitu v Bruselu říká Lenka Zlámalová, že „byl druhým nejdelším v historii Evropské unie po jednání v Nice, kdy se EU v roce 2004 rozšiřovala o nové členy včetně Česka“ a že „ukázal, jak moc je Evropa rozdělená. A tlak na další integraci ke společným dluhům může ty propasti dál prohlubovat. V Bruselu bylo jasně vidět, jak rozdílné zájmy má sever, jih, Berlín a Paříž“.

V ohlédnutí do 6. až 8. století píše Petr Holub: „Je pozoruhodné, a dosud se tím málokdo zabýval, do jaké míry se kryje oblast avarských vojenských aktivit s oblastí slovanské expanze, poznamenal v knize o Avarech rakouský historik Walter Pohl, který se počítá k největším žijícím znalcům stepních národů. Slovanské osídlení tvořilo základ avarského státu, proto se avarský kagan nehodlal o kontrolu nad Slovany s nikým dělit. Na slovanských územích častěji demonstroval vojenskou přítomnost, neváhal třeba v roce 596 podniknout spanilou jízdu až do Durynska, aby bavorským vévodům předvedl, kdo chrání místní Slovany.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.