Ruský agent v Česku šířil proruskou agendu. Měl vazby na politiky i novináře, říká BIS

Bezpečnostní informační služba (BIS) informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2021.

Kauza zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích a následné vyhoštění ruských diplomatů z ČR podle BIS výrazně omezila možnosti osobního setkávání pracovníků ruské ambasády a českých proruských aktivistů. „Docílili jsme toho, že ruská zpravodajská přítomnost z tradičních pozic legalizovaných na zastupitelském úřadu je na velmi nízké úrovni a v tuto chvíli nepředstavuje zásadní riziko pro bezpečnost ČR,“ řekl dnes novinářům šéf BIS Michal Koudelka.

V Česku jsou podle něj nadále ruští zpravodajci, ale pod jiným typem krytí. „Museli změnit formu a metody práce, přizpůsobit se zásadně situaci, která zásadně omezuje jejich činnost,“ podotkl Koudelka.

„Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se nicméně dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky,“ uvedla BIS ve výroční zprávě. Tyto vazby podle BIS využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků a k medializaci témat, které jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy Ruska.

„Vlivová skupina, jejíž je tento agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k tomu, aby udržovala, nebo dokonce rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů, kteří by kromě výroby alternativního mediálního obsahu pořádali veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy,“ uvedla BIS. Dodala, že „zapojeným osobám“ byly propláceny náklady na přípravu materiálů a v některých případech i zajištěny cesty do zahraničí, kde byla jejich činnost dále koordinována a kontrolována.

Podle BIS po snížení počtu diplomatů na ruské ambasádě odjela i řada osob s vazbami na ruské zpravodajské služby. Ty proto musí hledat „alternativní možnosti“ k vedení špionážních operací na českém území, uvedla kontrarozvědka. Očekává, že k tomu budou využívat schengenského prostoru a zemí, ve kterých se Rusku podařilo udržet masivní diplomatickou a zpravodajskou přítomnost.

Podle BIS se na některé proruské aktivisty obraceli zástupci ruských státních médií, aby získali tendenční stanoviska využitelná pro ruskou vnitrostátní propagandu.

Kontrarozvědka také upozornila, že v roce 2021 vzrostla poptávka od ruského vojenského průmyslu, který se projevoval zejména „v oblastech obráběcích strojů, materiálů a know-how i vojenského materiálu cestou reexportů a nedodržování/obcházení mezinárodních sankcí“. Dlouhodobé sankce EU vůči Rusku jsou podle BIS účinné a nutí Rusko hledat alternativní cesty k získávání požadovaného zboží.

BIS také varovala, že Čína představuje rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. Služba v roce 2021 zaznamenala celé spektrum jejích vlivových operací. Čínští zpravodajci v roce 2021 působili pod diplomatickým nebo novinářským krytím. Do jejich zpravodajských aktivit se zapojili i čínští kariérní diplomaté, uvedla BIS. Čína měla zájem třeba o predikce politického vývoje v ČR nebo o povolební scénáře. Po sněmovních volbách Čína ztratila „některé dlouhodobě budované kontakty“, upozornila kontrarozvědka. Hledala proto mezi politiky nové partnery.V Česku jsou podle něj nadále ruští zpravodajci, ale pod jiným typem krytí. „Museli změnit formu a metody práce, přizpůsobit se zásadně situaci, která zásadně omezuje jejich činnost,“ podotkl Koudelka.