Kde vzít na štědrou sociální politiku? ČSSD navrhuje daň na banky
Sliby ČSSD
NOVÉ
Zdroj: Twitter/Tomáše Petříček
Současná koalice neustále přichází s novými nápady štědré sociální politiky. Kde ale například na další navýšení důchodů vzít? Vládní ČSSD v souvislosti se zahájením debat kolem rozpočtu na příští rok přichází se svou tradiční agendou zvyšování daní. Konkrétně předseda Jan Hamáček znovu navrhuje zvýšení sazby daně bankám z 19 na 25 procent. Na sjezdu strany o tématu daní hovořila i novopečená místopředsedkyně strany Jana Maláčová. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem je ale proti, stejně tak i pravicová opozice, která nápad považuje za bláznivý.
Banky by podle Hamáčka měly přispívat více do rozpočtu už jenom kvůli svým vyšším ziskům. „ČSSD dlouhodobě upozorňuje na to, že hlavní zátěž prostě nemůže táhnout zaměstnanec. Je potřeba podívat se na férové sdílení nákladů. Banky slavnostně prohlašují, že mají o 7 miliard vyšší zisky. Zjevně by úplně v pohodě zvládly, kdyby se jim sazba daně zvýšila z 19 na 25 procent,“ napsal Hamáček na svůj Facebook.
„Nevidím v tom žádné riziko. Že by odešly z českého trhu? Těžko. Že by zvýšily poplatky? Těžko, konkurenční boj je obrovský. Bohužel takový návrh má politický rozměr, hnutí ANO se k tomu zatím nestaví kladně, takže si musíme projít diskusí,“ dodal předseda ČSSD. Sociální demokraté o bankovní daň usilovali už za Bohuslava Sobotky, ani z pozice silnější koaliční strany ji však neprosadili.
Jako vhodný zdroj nových příjmů vidí zvyšování daní i ministryně práce Jana Maláčová. „Pravice se nám snaží namluvit, že daně má platit jenom střední třída, ale to je hra, na kterou my nemůžeme přistoupit. Daně mají platit také velcí a silní. Já si myslím, že když se podíváme do okolních zemí, třeba na Slovensko, tak tam se můžeme inspirovat. Můžeme se podívat například na daně majetkové, na daně ze zisku a také na daňové výjimky, to jsou věci, kde potřebujeme udělat systémovou změnu a bude to jeden z největších úkolů do budoucna pro sociální demokracii,“ uvedla v projevu na sjezdu strany.
„Zavedení sektorové daně je jednou z možností, jak dostat do státního rozpočtu více peněz. Je to debata v rámci koalice o rozpočtu, která by měla proběhnout v týdnu od 18. března,“ uvedla Maláčová pro Echo24.
Ministerstvo financí vedené hnutím ANO zvyšovat daně nechce. „Ministerstvo financí respektuje koaliční závazek vtělený do programového prohlášení vlády, že nebude docházet ke zvyšování daňové zátěže. Naší prioritou zůstává efektivní výběr stávajících daní, boj proti daňovým únikům a podvodům. Zkušenosti ze zahraničí navíc nasvědčují tomu, že sektorová daň s sebou v podmínkách vysoce konkurenčního prostředí, jakým je například bankovnictví, nese negativní důsledky v podobě zvyšování cen pro konečné spotřebitele (např. v podobě vyšších poplatků, úroků nebo nižší kvality služeb).“ uvedl pro Echo24 Jakub Vintrlík za ministerstvo.
Pravicová opozice je z nápadu zvyšování daní zděšena. „Je to bláznivý a špatný nápad. Rozhazovačná politika celé vlády vede koalici v posledních týdnech k festivalu chaotických návrhů na zvýšení stávajících daní nebo dokonce vznik daní nových – sektorová daň, zvýšení spotřebních daní, zdravotní pojištění, digitální daň. Důvodem je příliš rozhazovačná politika levicové koalice a neschopnost reagovat na zpomalující ekonomiku a nižší inkaso saní nižšími výdaji, tedy úsporami,“ uvedl pro Echo24 Jan Skopeček (ODS).
„Co se týče sektorové daně na banky jsme rozhodně proti. Nechceme, aby si to banky vzaly na klientech vyššími poplatky, ani aby se snížila úvěrová schopnost bank. Je to nebezpečný nesmysl, vláda se musí naučit realizovat i úspory nikoliv jen zvyšovat daně,“ dodal Skopeček.
Podobně mluví i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Je to nepřijatelný návrh. Jeho předkladatel dobře ví, že faktickými plátci konečných nákladů by nebyly banky, ale jejich klienti, tedy občané. O to víc je to pokrytecké,“ řekl Kalousek pro Echo24.
