Hra o hlad. Putin využívá vyděračský potenciál obilí

Po původně úspěšné dohodě se do hry vrací vyděračský potenciál, který v sobě skrývá ukrajinské obilí. Ruský prezident Vladimir Putin po své prvotní hře, která hrozila hladověním milionů lidí, ustoupil pod patronátem Turecka k vypuštění lodí z ukrajinských přístavů. Nyní se však nebezpečně blíží konec této dohody a Kreml začíná světu opět hrát na nervy. Situaci Rusko navíc dále eskalovalo o víkendu, kdy v reakci na útoky proti Černomořské flotile dohodu rovnou pozastavilo.

Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě. Na Ukrajinu podle BBC připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu.

Na konci července se strany v Istanbulu dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, aby dohlíželo na plnění těchto podmínek. Na základě dohody, která měla platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna.

Nyní však nejprve Ukrajina obvinila Rusko, že dohodu porušuje a úmyslně zadržuje plavbu lodí, které mají přepravovat ukrajinské obilí. Uměle tak mělo vytvořit frontu až 150 plavidel. „Ruská brzda“ podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zavinila, že Ukrajina nemohla vyvézt asi tři miliony tun obilí, které by stačilo nakrmit deset milionů lidí. V pondělí pak potvrdilo zdržení plavidel i zmíněné istanbulské monitorovací centrum, uvedl deník Kyiv Post s tím, že podle mluvčího centra bylo „ve frontě“ až 170 lodí mířících do ukrajinských přístavů. Centrum však ze zpoždění žádnou konkrétní stranu neobvinilo. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí pak zpoždění způsobovalo především to, že z dohody plynoucí kontroly ruští inspektoři výrazně protahovali.

Rusko však nakonec po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavilo plnění dohody zcela a na neurčito. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru. Jeho červencové zprovoznění vedlo ke snížení globálních cen potravin, připomněla agentura AP.

Ukrajinský prezident mluvil ještě před pozastavením dohody o tom, že ruským cílem je přimět statisíce lidí k migraci do zemí v Evropě či do Turecka. Ale i tato možná hrozba „hladem“ může být nakonec jen další páka pro vyjednávání. Tím skutečným důvodem totiž může být blížící se summit zemí G20. Ačkoliv to Kreml zatím odmítá potvrdit, mluví se o první účasti Vladimira Putina na velké akci, které se navíc mají účastnit vysoce postavení představitelé západních zemí, po začátku ruské války na Ukrajině. Summit přitom začíná čtyři dny před koncem původní platnosti dohody o vývozu obilí, která platí do 19. listopadu.

A podle evropského diplomatického zdroje, který citovala agentura Reuters, bude smlouva o vývoz obilí středobodem jednání státníků. Každý se bude snažit Putina přesvědčit, aby dohodu prodloužil. A každý bude chtít být tím, který to dokázal. „Každá hlava státu, která chce být mediátorem – počínaje francouzským prezidentem Macronem – vezme rovnou čáru přímo do Putinova pokoje, aby byla tím, kdo ho přesvědčil k prodloužení smlouvy o obilí. Putin tak bude summitu kralovat,“ cituje agentura zdroj, podle kterého budou Rusové situaci natahovat do poslední chvíle, nakonec však ustoupí. Prodloužení smlouvy je nebude nic stát a nebudou chtít čelit mezinárodnímu odsouzení.

Rusko delší dobu vysílá signály, že má s dohodou problém a lavíruje tak i diplomatickou cestou. V polovině října Kreml vzkázal, že má Moskva k dohodě o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře výhrady a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Rusko tvrdí, že není dodržována část dohody týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin.

Na základě dohody obnovila Ukrajina vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po únorové invazi Ruska na Ukrajinu. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na 120 dní. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths ještě ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický“, že dohoda bude po polovině listopadu prodloužena. Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev v sobotu uvedl, že Rusko je připraveno v příštích čtyřech měsících s pomocí Turecka dodat zdarma chudým zemím až 500 000 tun obilí, a nahradit tak dodávky ukrajinského obilí.

Kvůli ruské agresi bylo v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožovaly i operace ruského námořnictva.