1 Komu ze státního rozpočtu

Výdaje na obranu se zvyšují. Podíl 2 % HDP však zdaleka neplníme

NOVÉ

Témata: , ,

Zhoršující se bezpečnostní situace a plnění závazku vůči NATO. To jsou důvody, proč se se budou každý rok navyšovat výdaje na obranu. V příštím roce půjde do ozbrojených složek na 66,7 miliardy korun, tedy o skoro 8 miliard více než letos. Výdaje však roku 2019 budou dosahovat 1,19 procenta HDP, přičemž spojenecký závazek jsou 2 procenta. K těm se má Česká republika dostat až v roce 2024.

Ministerstvo obrany se tak může na zvýšené výdaje těšit každý rok. Výhledově se totiž počítá, že roku 2021 půjde na obranu 85,3 miliardy korun. V tomto roce by měl podíl výdajů na HDP pohybovat na čísle 1,4 procenta. Spojenecký závazek hodlá stát splnit za další 3 roky. Opozice však varuje, že v době hospodářského růstu by se do armády měly investovat větší peníze.

Při schvalování státního rozpočtu tak měli poslanci na stole pozměňovací návrh, aby na ministerstvo obrany přiteklo o 13 miliard navíc. To navrhovala TOP 09 v čele s poslancem Františkem Váchou. Peníze by se přesunuly z podpory agropotravinářského komplexu, inspekční a kontrolní činnosti ministerstva zemědělství a podpory podnikání. Návrh však vládní poslanci s podporou komunistů odmítli.

O navýšení rozpočtu se snažila i poslankyně za ODS Jana Černochová. „Ačkoliv vládní návrh státního rozpočtu na rok 2018 počítá s růstem obranných výdajů ve výši cca 6,358 miliardy korun, toto navýšení nepovažuji za dostatečné. Proto navrhuji tuto částku navýšit ještě o 4,242 miliardy. Souhrnná suma ve výši 10,6 miliardy odpovídá přibližně 0,2 procenta HDP roku 2017, tedy hodnotě, která je s ohledem na blížící se konec letošního roku reálná,“ uvedla v pozměňovacím návrhu. Podobně jako u TOP 09 ani tento návrh neprošel.

Ministerstvo obrany počítá s investicemi v příštím roce především do pozemních sil. Počítá se tak například s nákupem lehkých obrněných vozidel pro chemiky, na nákup velitelsko-štábních a spojovacích kolových obrněnců Pandur a na systém řízení palby dělostřelectva. Investice na tyto tři složky by měly dosahovat 2,1 miliardy korun. Ministerstvo také hodlá pořídit za 636 milionů korun pořídit víceúčelové vrtulníky.

Závazek vůči NATO

Předseda vlády Andrej Babiš na konci listopadu vystoupil s projevem, ve kterém přesvědčoval, že výdaje se nadále zvyšovat budou. „Již v roce 2014 jsme se na summitu NATO ve Walesu zavázali do roku 2024 odvádět na obranu 2 procenta HDP. Když se podíváme na náš rozpočet na obranu v roce 2014, který byl 41 miliard, kdy nastupovala bývalá koaliční vláda, ve které jsem byl ministr financí, a rozpočet na rok 2019, 66 miliard a 735 milionů, tak ten nárůst je 62,5 procenta,“ řekl Andrej Babiš.

Česko bylo v loňském roce se svými 1,04 procenty HDP páté od konce z devětadvaceti státu NATO. Letos si polepšilo o jedno místo na 1,11 procenta.

Dalším závazkem také je, že 20 procent z obranných rozpočtů by měla každá země aliance dávat do modernizace a bojových schopností. V loňském roce tuto podmínku splnilo dvanáct členských zemí. Česká republika skončila v sedmá od konce s 11,12 procenty.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zvednou se výdaje na obranu? TOP 09 navrhuje pro armádu 13 miliard navíc

Zemanův poradní tým se shodl na podpoře zahraničních misí i navýšení výdajů na obranu

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.