Sbohem sKarty. Pykat za ně budou zdravotně postižení i stát

Na invalidním vozíku, se slepeckým psem a bílou holí, o berlích se musí do konce dubna dopravit deset tisíc zdravotně postižených na úřady práce pro nový průkaz. Ten vymění za sKartu, kterou nechtěli, a která definitivně končí. Nekončí však financování tohoto sociálního systému, který v roce 2012 zavedl Jaromír Drábek (TOP 09). Ministerstvo práce a sociálních věcí bude jednat o finančních náhradách pro Českou spořitelnu, která vyhrála řádnou soutěž a smlouvu měla s resortem až do roku 2024.

Zdravotně postižení musí na úřady práce, protože ve středu 30. dubna definitivně končí karta sociálních systémů neboli sKarta. Ta sloužila hendikepovaným osobám nejen k příjmu sociálních dávek, ale také jako průkaz osob se zdravotním postižením (OZP). „O výměnu speciální sKarty za nový dočasný průkaz OZP si požádalo zhruba 15 tisíc klientů. V lednu 2014 evidoval Úřad práce ČR zhruba 25 tisíc speciálních sKaret,“ informovala ECHO24.cz mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Deset tisíc zdravotně postižených svůj průkaz zatím nemá, a tak budou muset v nejbližší době úřady práce navštívit a sKartu nahradit. Přitom tomu není ani dva roky, co ji dostali.

sKarta dávky neohlídala

Speciálním účtem a zelenou kartou obdarovalo od června 2012 ministerstvo práce a sociálních věcí tehdy v čele s Jaromírem Drábkem (TOP 09) téměř 280 tisíc osob pobírajících sociální dávky. Ať už se jednalo o osoby s postižením, pěstouny, matky na rodičovské dovolené, na účet u České spořitelny jim chodily všechny dávky, příspěvky, přídavky na děti, porodné či pohřebné. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo, že bude uživatelů sKarty až milion. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje v hodnotě čtvrt miliardy korun ročně při výplatě dávek hlavně za složenky, poštovné, bankovní poplatky a práci s hotovostí na úřadech. Výrazným argumentem, kterým Drábek kartu hájil, bylo omezení zneužívání dávek. sKarta měla sloužit pouze pro příjem dávek a jejich čerpání. Ve výsledku však nebyla kontrola možná.

Celý systém sociálních karet byl od svého počátku kritizován pravicovými i levicovými politiky, ale především samotnými uživateli, nejvíce zdravotně postiženými. Ti považovali karty za diskriminační, jelikož ne každý se mohl dostat k bankomatu České spořitelny. Kvůli obavám z nevyplácení dávek těm, kteří kartu nepřevzali, zakročil také ombudsman Pavel Varvařovský. Čtvrt roku po uvedení sKarty do provozu už v senátu přijali návrh zákona o jejím zrušení. O rok později, 17. září 2013, její konec stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman.

Pro sKartu jsem si musela na úřad zajet. Tam mi paní rovnou řekla, že je to hloupost, a mateřskou mi s dvou nebo třídenním zpožděním přeposílali z účtu u České spořitelny na můj.

Za celou dobu trvání sKarty přesáhl počet vyplacených příspěvků 2,6 milionů dávek a 14,1 miliardy korun. Na konci února 2014 přestaly být přes sKartu vypláceny všechny dávky ze systému státní sociální podpory. Držitelé sKartu ale ve většině případů nepoužívali a nechávali si přeposílat peníze na své účty. „Pro sKartu jsem si musela na úřad zajet. Tam mi paní rovnou řekla, že je to hloupost, a mateřskou mi s dvou nebo třídenním zpožděním přeposílali z účtu u České spořitelny na můj,“ vysvětlila pro server ECHO24.cz Petra Vichrová, která sKartu nikdy nepoužila na doporučení úřednice.

Chyba, za kterou stát zaplatí

Kriticky se k sociálním kartám vyjádřila také generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková. „Největší chybou projektu bylo, že celý koncept vůbec nerespektoval možnosti a životní podmínky plánovaných uživatelů. Byl založen na zcela mylném hodnocení rozsahu a forem zneužívání dávek, takže nikdy nemohl naplnit avizované cíle.“

Od středy nebude sKarta už pro nikoho platná, ale definitivní konec problému to neznamená. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) musí totiž dořešit vyrovnání s Českou spořitelnou. Ta měla s ministerstvem smlouvu až do roku 2024. Mluvčí resortu Petr Habáň pro ECHO24.cz přiznal, že už nějaká jednání se zástupci České spořitelny byla a budou. To potvrdil i Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny. „Dokud nebudou ukončena jednání s ministerstvem o náhradách vynaložených prostředků České spořitelny, nebudeme komentovat jejich průběh,“ dodal Pšeničný.