Velký bratr zná číslo tvého účtu. Poslanci řeší zákon o registru
Další boj s daňovou kriminalitou?
NOVÉ
1
Poslanecká sněmovna bude v úterý projednávat další ze zákonů z pera ministra financí Andreje Babiše, které mají za cíl o občanech získávat co nejvíce informací. Tentokrát se jedná o zákon o centrální evidenci účtů všech fyzických i právnických osob. Registr účtů má podle Babiše pomoci v boji s daňovou kriminalitou. Opozice se obává množství informací, které stát chce o svých občanech mít, ale také možného zneužití. Přes výbory prošel návrh bez větších problémů a čistou cestičku by měl mít ve sněmovně i ve druhém čtení.
„Myslíme si, že stát už má těch dat o občanech příliš mnoho,“ kritizuje vládní návrhy předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát pro server ECHO24. Jedná se totiž o další z řady registrů, který současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chce. Nejdiskutovanější je asi elektronická evidence tržeb, která má bojovat s neplátci daní, jmenovat ale můžeme i centrální registr přestupků, zákon o prokazování původu majetku nebo národní registr hrazených zdravotních služeb či registr sportovců, klubů a trenérů.
V principu chce stát centrálně evidovat všechny účty, které mají v bankách fyzické a právnické osoby. Data by se měla aktualizovat denně a archivovat po dobu pěti let a registr bude spravovat Česká národní banka. Pode ministerstva financí pomůže evidence v boji proti daňovým únikům. Registr umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. Dnes oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce nebo finanční a celní správy, musí obesílat desítky bank, záložen a dalších institucí.
Opozice se nicméně obává, že se jedná o nebezpečný precedent, registr by navíc v praxi mohl být zneužitý. „V této podobě zákon vypadá relativně neškodě, protože je to jenom registr účtů. My se obáváme, že jakmile jednou takový registr vznikne, tak velmi rychle přijde jeho rozšíření,“ uvedl pro server ECHO24 poslanec za ODS Marek Benda.
Podle něj by brzy mohly žádat přístup do registru i úřady, které na dané informace dnes ze zákona nárok nemají, popřípadě by se mohl zákon rozšířit i na sledování pohybu na účtech. O tom se při přípravách zákona hovořilo, i když ministerstvo financí říká, že o sledování pohybů na účtech nikdy neuvažovalo.
Kdo bude provádět kontrolu?
Benda ale upozorňuje i na to, že vstup do registru je v současném návrhu zcela bez kontrol. „ČNB, která ten registr má vést, za něj neodpovídá. Za vstupy si odpovídají ti, co do evidence vstupují. Ale to znamená, že nejvyšší státní zástupce odpovídá za vstupy státních zástupců. A taková kontrola je tedy nulová,“ uvedl poslanec, podle kterého by se tak brzo mohly objevit případy, kdy někdo využil registr pro své osobní účely. „Jsem zvědavý, kdy se objeví první případ, že si tam někdo lustruje manželku, neřku-li, že tam někdo začne lustrovat pro spřáteleného exekutora,“ dodává Benda.
Nedostatečné kontroly vstupů si všimly i Ústavně právní výbor a Výbor pro bezpečnost, které návrh zákona schvalovaly. Proto oba výbory navrhly vytvořit kontrolní orgán, který by se skládal z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou a který by dvakrát ročně prověřoval kdo, kdy a za jakým účelem si data z registrů žádal a dostal. Zda pozměňovací návrhy výboru, které zahrnuje například ale také i to, aby data byla na místo pěti let uchovávána deset roků, projdou, se uvidí už během úterního jednání. Podle Bendy by to bylo výrazné vylepšení zákona, které ODS podpoří, ačkoli to nic nemění na tom, že nepodpoří zákon jako celek.
Otazníky mohou být také kolem toho, jak bezpečný systém bude, ačkoliv argument, že jej bude spravovat Česká národní banka, která má nastavené přísné bezpečnostní mechanismy, je silný. Podle poslance Laudáta jsou už dnes hackeři schopní zjistit číslo účtu bez větších obtíží, registr pouze nahrává tomu, že jej budou mít všechny na jednom místě.
Když Babiš v březnu roku 2014 o návrhu poprvé promluvil, zkritizovala ho například Česká bankovní asociace (ČBA). Ta se tehdy obávala, že evidence zvýší riziko zneužití dat klientů. Návrh byl od té doby s bankovní asociací diskutován a asociace k němu vyjádřila připomínky. Na zabezpečení dat apeluje stále. „Na co od začátku upozorňujeme, je náležité zajištění ochrany údajů, které budou do této databáze zasílány. To se týká i kontroly toho, kdo a na základě jakého titulu z této databáze čerpá údaje,“ uvedl pro server ECHO24 výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.
Ten také dodává, že zavedení bude finančně nákladné nejen pro stát, informační systém by měla vytvořit centrální banka a provozovat ho na náklady státu, ale také pro bankovní instituce. „Celkově jej považujeme za technicky proveditelný, nicméně takové řešení bude ze stran bank vyžadovat nemalé investice,“ vysvětlil Štěpánek. Podle zprávy k návrhu zákona by náklady na vybudování systému měly být 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.
