Medializovaná sebevražda inspiruje k dalším úmrtím. Obzvlášť na jaře

Neustálé mediální připomínání sebevraždy známé osobnosti může mít za následek další dobrovolné odchody ze světa, upozorňují psychologové. Ohroženi jsou lidé, kteří mají deprese, ale i ti, kteří se o sebevraždu už někdy pokusili. Navíc duben a květen patří mezi měsíce s nejvyšším výskytem sebevražd.

„Pokud se jedná o osobu, která má velkou váhu ve společnosti nebo je mediálně známá, je nápodoba typickou reakcí,“ řekl serveru ECHO24.cz psychiatr a bývalý ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Ivan David. Podle něj je napodobování sebevražd stejné, jako napodobování módních trendů. „Především sugestibilní lidé, kteří nemají kritické myšlení, mohou napodobovat chování mediálně známých lidí,“ upozornil David.

Pokud se jedná o osobu, která má velkou váhu ve společnosti nebo je mediálně známá, je nápodoba typickou reakcí.

Podle něj by bylo samozřejmě nejlepší, kdyby média o takovýchto případech odchodu ze světa příliš neinformovala, avšak uznal, že toto řešení je nemožné. „Lidi to samozřejmě zajímá, protože se jedná o známé a nějak zajímavé lidi. Všichni o tom píšou a všichni to čtou. Přestože někoho takové věci nezajímají, raději si je přečte, aby nebyl vyloučen z diskuze ve společnosti. To pak hraje podstatnou roli v té nápodobě se sebevrahy,“ vysvětlil nebezpečí medializace sebevražd psychiatr Ivan David.

Bulvár vs. Goethe

Pokud lidé pomýšlející na sebevraždu vidí zprávy o dobrovolném úmrtí známé osobnosti, může to být také podle psychiatra Karla Hynka poslední kapka, která napomůže jejich rozhodnutí spáchat sebevraždu.

„Mnohem rizikovější je to u osob, které se už někdy pokusily zabít,“ upozornil ECHO24.cz Hynek. Výrazně zvýšený počet sebevražd však po medializovaném případu zpěvačky Ivety Bartošové neočekává. „Například po vydání knihy Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga von Goethe následovala vlna sebevražd. To bylo ale spíš ovlivněno romantismem a tím, jak bylo dílo působivě napsáno. Bulvár takhle působivý rozhodně není,“ poznamenal Karel Hynek.

Lidé, kteří jsou velmi citliví na nedostatek světla, mají deprese. Od února nebo března se deprese posunují a na ně navazují sebevražedné postupy.

Oba dotazovaní psychiatři také potvrdili, že právě duben a květen jsou měsíce, kdy dochází ke zvýšenému počtu sebevražd. „Je to o 20% případů více než je roční průměr,“ poznamenal Karel Hynek. „Lidé, kteří jsou velmi citliví na nedostatek světla mají deprese. Ty vznikají už dříve. Od února nebo března se deprese posunují a na ně navazují sebevražedné postupy,“ vysvětlil Hynek, proč se lidé zabíjí právě v těchto jarních měsících.