Výstavba dálnic v Česku? Evropský rekord v pomalosti

Schopnost stavět dálnice patří k důležitým parametrům kvality politického režimu. Například čínské autoritářské vládce berou mnozí demokratičtí politici na milost, protože s budováním širokých autostrád nemají žádné problémy.

Naopak zdejší režim nemá dobrou pověst. Postavit slušnou dálnici je nad síly státních úřadů a nic na tom přes všechny sliby nezmění ani koaliční vláda Bohuslava Sobotky. Zřejmě se o to ani nepokusí. To platí v případě, že vláda schválí návrh dopravních investic na léta 2015-2017, který poslal k připomínkám ministr dopravy Antonín Prachař. ECHO24.cz má dosud neveřejný materiál k dispozici.

Během volebního období vláda stihne jen dlouho odkládané úkoly, například koncem roku 2016 se má jezdit po dálnici D8 přes České středohoří a také má být hotov poslední pětikilometrový úsek dálnice z Prahy do Hradce Králové. Když to vyjde, budou silnice dokončeny po deseti letech od začátku stavby a zřejmě půjde o evropský rekord v pomalosti.

Podle plánu by měla být v roce 2016 dokončena také první část obchvatu Českých Budějovic z Borku do Úsilného. To se však asi nepodaří, protože se úřadům už třetí rok nedaří vybrat stavební firmu.

Čtěte také: Tantalova muka ministra Prachaře

Ještě se postaví několik vedlejších komunikací. Ostraváci uvítají, že už koncem příštího roku budou jezdit po nové silnici první třídy do Opavy. V roce 2016 řidiči využijí obchvat Dubence na rychlostní silnici R4 z Prahy na Písek. Občané Chrudimi se mohou těšit na první část obchvatu svého města, na silnici první třídy z Mostu do Žatce ocení řidiči obchvat nepříjemné serpentiny ve Velemyšlevsi.

Málokdo četl programové prohlášení vlády slibující čtyři opravdu důležité silnice. A kdo ho četl, musí být zklamán. Na pražském okruhu, který je hlavním uzlem budoucí dálniční sítě, se do roku 2017 neutratí ani koruna. Nebude ani rychlé dopravní spojení z Česka do Rakouska, o kterém po volbách rád mluvil ministr financí Andrej Babiš. Opravdu se začne stavět na dálnici D3, která míří do Lince a na „vídeňské dálnici“, která má spojit Brno s rakouskou metropolí. Ovšem do roku 2020 se dálnice D3 dostane jen z Tábora do Českých Budějovic a ve směru na Vídeň se dokončí jen desetikilometrový úsek mezi Pernou a Mikulovem.   

Čtěte také: Žádné nové staveniště na D1, další úseky se začnou opravovat na jaře

Spojení z Čech na Moravu bude stejně špatné jako letos minimálně dalších pět let. Řidiče budou stále zdražovat opravy dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a z alternativní trasy R35 z Hradce Králové do Olomouce se dokončí jen 30 kilometrů, tedy třetina chybějící trasy.

Tato bilance potvrzuje očekávanou skutečnost, že ani nová vláda dopravní sliby neplní. Zároveň však vzbuzuje otázku, proč se tedy v třech příštích letech utratí za dopravní stavby po sto miliardách korun z pražského i bruselského rozpočtu.  Část spolkne údržba, opravy a investice do mýtného systému, na desítky miliard přijdou také železniční koridory, především z Prahy do Českých Budějovic. Ale i tak zbývá dost peněz, aby se dostavěl aspoň jeden významný dálniční úsek.

Čtěte také: Hradecká dálnice se po 8 letech zase staví, stát věří v dohodu

Potíž je v tom, že koalice neopustila klasickou salámovou taktiku, podle níž se staví od časů premiéra Jiřího Paroubka. Z pohledu stavebníků má zásadní přednost. Důležité je zahájit budování co možná největšího počtu dálničních úseků, které na sebe nemusí navazovat, jsou však důležitým argumentem, proč je třeba v dalších letech investovat a třeba i vyhazovat z okna další miliardy. Protože co bylo zahájeno, musí být také dokončeno. Také Sobotkova vláda začne nové stavby na trasách mezi Prahou a Karlovými Vary, Prahou a Pískem, Hradcem Králové a Trutnovem nebo mezi moravským Hulínem a slovenskou hranicí. A ještě po pěti letech budou u každé této silnice desítky kilometrů k dokončení.  

Salámová taktika je však také hlavním důkazem, že český stát selhává. Nemá totiž instituci, která by dokázala naplánovat a prosadit stavbu ve větším než regionálním měřítku. Prakticky je vyloučeno připravit stavbu dálnice, která by překonala území dvou, anebo dokonce tří krajů. Dosáhnout státní hranice je vyloučeno úplně.

V České republice leccos funguje, například maloobchod, banky, zpracovatelský průmysl. Ve všech případech totiž Češi předali rozhodující slovo zahraničním společnostem. Existuje tedy řešení i pro dálnice, které by se daly svěřit nějaké větší investiční bance se sídlem v New Yorku, Londýně, Frankfurtu, případně v Pekingu.