ČSSD a ANO změří síly. Kvůli stamilionům pro poštu
SOUBOJ NA VLÁDĚ
Novela zákona o poštovních službách a zásadní rozpor ministerstva vnitra s resortem financí. I to čeká vládu na středečním jednání. Zatímco ministr Milan Chovanec (ČSSD) chce České poště pomoci kompenzovat stamilionové ztráty z doručování listovních zásilek ze státního rozpočtu, vicepremiér Andrej Babiš (ANO) takový přístup odmítá. A požaduje nejdřív důkladnou prověrku stávajícího hospodaření firmy.
Babiš s Chovancem se nad tématem České pošty střetli už začátkem roku, další kolo je čeká ve středu na vládě. Ministři tu budou posuzovat zákon z dílny ministerstva vnitra, podle kterého by měl státní rozpočet vyrovnat ztrátu státního podniku za zajišťování základní služeb. Mezi ně patří například doručování zásilek do hmotnosti dvou kilogramů, balíků do deseti kilogramů nebo posílání peněz přes poštovní poukázky. Vnitro vládě materiál předložilo ze zásadním rozporem s ministerstvem financí, podobné proti se postavil i resort životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
„Já pro to nevidím důvod, protože pošta musí hospodařit vyrovnaně a musí najít rezervy,“ vymezil se proti návrhu Babiš už v lednu. Chovanec mu oponoval: „Platba za pobočkovou síť, za univerzální službu, by byla nastavena tímto způsobem a Česká pošta by se mohla nadechnout a mohla by se rozvíjet.“
„Ministerstvo financí požaduje vytvoření nového materiálu řešícího aktuální ekonomický a finanční stav České pošty, včetně návrhů na restrukturalizaci, budoucí strategické vize podniku a analýzy vybraných poštovních trhů v zahraničí.“
Jde přitom o velké peníze – za jeden rok si státní podnik nárokuje ztrátu 1,8 miliardy korun. Český telekomunikační úřad sice poště položku seškrtal na zhruba 750 milionů, pošta se ale odvoláním snaží domoci původní, téměř dvoumiliardové částky. Bez kompenzace prý nebude schopná vykázat vyrovnané hospodaření.
Babišův úřad z kritického postoje zatím neuhnul. „Ministerstvo financí požaduje vytvoření nového materiálu řešícího aktuální ekonomický a finanční stav České pošty, včetně návrhů na restrukturalizaci, budoucí strategické vize podniku a analýzy vybraných poštovních trhů v zahraničí (z pohledu struktury, financování apod.),“ uvádí předkládací zprava zákona. „Analytický materiál a rozhodnutí vlády o něm by dle názoru ministerstva financí měly logicky předcházet předložení návrhu na novelizaci zákona o poštovních službách,“ připojuje.
Při silovém hlasování by sociální demokraté s podporou komunálně ukotvených lidovců ANO přetlačili, je ale otázkou, nakolik by to byl pak problém pro fungování koaliční vlády.
Jenže Chovancovo ministerstvo na takový argument neslyší. „Předkladatel je přesvědčen, že během řady jednání byl ministerstvu financí poskytnut dostatek informací týkajících se České pošty. Klíčové údaje a argumenty obsahuje i důvodová zpráva k předkládanému návrhu zákona. Na základě těchto informací bude moci vláda fundovaně rozhodnout, případně si další doplňující analýzy vyžádat,“ zmiňuje předkládací zpráva.
Chovanec: Kde skončí pošta, tam končí život
Mezi ministry Sobotkovy vlády má převahu ČSSD s osmi zástupci, hnutí ANO tu má šest lidí a trojicí zástupců disponují lidovci. Při silovém hlasování by sociální demokraté s podporou komunálně ukotvených lidovců ANO přetlačili, je ale otázkou, nakolik by to byl pak problém pro fungování koaliční vlády.
Jednou z možných úspor pro hospodaření pošty by byla redukce pobočkové sítě. Ministr Chovanec jako bývalý hejtman Plzeňského kraje ale při sněmovních interpelacích opakovaně odkazoval na své komunální zkušenosti. „Já se stále považuji více za krajského politika a bývalého hejtmana, který ví, že tam, kde skončí obchod, kde skončí škola a kde skončí pošta, tam končí život,“ prohlásil. Vicepremiér Babiš naopak aplikuje manažerský přístup a s touto argumentací nesouhlasí.
Vláda by se nicméně měla zabývat aspoň plánem, podle kterého si pošta ponechá ze současných 3200 poboček jen 700 míst a zbytek do roku 2020 promění na franšízy.
Stávající legislativa počítá s tím, že pošta získá peníze na krytí ztrát z kompenzačního fondu. Do něj by měli přispívat všichni poskytovatelé poštovních služeb v Česku, nejvíc samotná Česká pošta jako největší firma v oboru. Státnímu podniku se to ale nelíbí a argumentuje tím, že si od něj základní služby objednává stát. Do fondu nechtějí přispívat ani ostatní poštovní operátoři a kvůli sporu o definitivní výši úhrady dosud nezačal fungovat.
Česká pošta dosud ztráty fakticky kompenzuje na úkor personálních nákladu, což považuje dlouhodobě za neudržitelné. Ke konci loňského roku firma zaměstnávala téměř 32 tisíc lidí a utržila 19 miliard korun. Zisk před zdaněním jí za rok 2014 klesl o pětinu na 241 milionů korun.