Španělský ústavní soud pozastavil katalánské referendum
REFERENDUM?
Španělský ústavní soud dnes pozastavil uspořádání nezávazného referenda o nezávislosti Katalánska, které na listopad plánuje katalánská regionální vláda. Soud, který musí zvážit, zda toto hlasování neporušuje španělskou ústavu, tak reagoval na dnešní žádost ústřední vlády v Madridu, která, jak prohlásil premiér Mariano Rajoy, chce, aby soud označil referendum za nezákonné. Předseda vlády autonomní španělské oblasti Katalánsko Artur Mas v sobotu stanovil konání všelidového hlasování na 9. listopadu. Nacionalisté v prvních reakcích dali najevo, že v úsilí o prosazení referenda nepoleví.
Podle mluvčí ústavního soudu, která si nepřála být jmenována, si tento úřad nyní vzal čas na rozmyšlenou, aby se zabýval argumenty vlády a vydal konečné rozhodnutí. Podle agentury AP mluvčí dodala, že na rozhodnutí se může čekat měsíce nebo roky. Podle agentur AFP a DPA má soud nejvýše pět měsíců na to, aby se vyjádřil. Listopadový termín hlasování, pokud se vůbec bude konat, je tak podle všeho ohrožen.
"Ani předmět, ani proces hlasování nejsou v souladu se (španělskou) ústavou," uvedl konzervativní premiér Rajoy. Vláda podle něj měla povinnost podat žalobu v zájmu všech Španělů, včetně Katalánců. "Nic a nikdo nemůže rozbít svrchovanost španělského státu," dodal Rajoy. O osudu země může podle něj rozhodovat jen veškerý španělský lid a nikoli "jen jedna jeho část". Vypsání referenda označil za "demagogické" a "nedemokratické".
Premiér Mariano Rajoy věří, že ústavní soud referendum zakáže. Stejně jako parlament totiž už letos chystané referendum označil za nezákonné. Katalánský parlament proto změnil taktiku a vyhlásil zákon o všelidovém hlasování, které jako referendum vypadá, ale jehož výsledek není na Španělsku právně vymahatelný. Předseda autonomní vlády Mas už dříve uvedl, že by premiér "neměl ústavu zneužívat k tomu, aby Katalánce umlčel". Podle něj se směřování k referendu nezastaví na rozhodnutí soudu. Katalánský premiér upozornil, že toto oslovení voličů je o tom zjistit, co si Katalánci myslí, a ne vzápětí poté vyhlašovat samostatnost.
Odtržení vlivného Katalánska, ležícího na severovýchodě země, by podle komentářů Španělsku velmi uškodilo. Tvoří prý totiž až čtvrtinu hrubého domácího produktu země. Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského "národa". Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se Mas uspořádat referendum.
Úsilí o katalánský plebiscit, který by měl dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie. Hlasování se mohou podle přání katalánského vedení zúčastnit 5,4 milionu obyvatel starších 16 let. Uspořádání referenda by vyšlo na 8,9 milionu eur (245 milionů Kč). Do nákladů by se musela započítat i výroba 10.800 volebních uren z lepenkového papíru, protože španělské úřady by ty klasické nezapůjčily.
