Strany mají omezit výdaje na kampaň. ANO si od Agrofertu už nepůjčí
Omezení kampaně
AKTUALIZUJEME
1
Politické strany asi budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit i dohled nad jejich hospodařením, dnes schválila Sněmovna. Poslanci podpořili i některá zpřísnění předlohy. Pokud ji schválí i senátoři a podepíše prezident, stranám se naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí.
Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanci podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.
Strany budou muset mít transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat.
Sněmovna podpořila návrh Martina Plíška (TOP 09), aby si strany mohly brát úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Úprava zjevně míří na hnutí ANO, kterému poskytl půjčku v desítkách milionů korun jeho předseda Andrej Babiš, i na ČSSD, která vlastní společnost Cíl.
Babiš schválenou úpravu uvítal. „Vlastně chci poděkovat panu poslanci Plíškovi, že hnutí mi vrátí moje peníze, které jsem bezúročně půjčil, a půjčí si v bance,“ řekl novinářům ve Sněmovně Babiš, který by podle novely už nemohl svému hnutí dát dar 29 milionů korun jako před sněmovními volbami v roce 2013. Jeho hnutí také tehdy dalo na kampaň 117 milionů korun, což už nebude možné. „Teď už většina občanů ví, co je hnutí ANO, a není potřeba, abychom investovali takové peníze,“ dodal Babiš.
Čtěte také. ‚Žádné dotace, ani pobídky.‘ Plíšek: Střet zájmů chceme ještě zpřísnit
Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 000 korun ročně místo nynějších 855 000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 000 korun.
Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě.
Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů také deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.
Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200 000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.
Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.
