Vakcinace brzo vyvane, nemůžeme ji nařizovat. Senátoři ženou k soudu povinné očkování

Návrh k Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení části vyhlášky o povinném očkování podepsalo 14 senátorů. Nařízené očkování seniorů a vybraných profesních skupin je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, vedlo by k nucenému odchodu části lidí z jejich zaměstnání, uvedli dnes předkladatelé návrhu. Vyhlášku s účinností od začátku března schválila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet Petra Fialy (ODS) má šanci to změnit ještě před rozhodnutím Ústavního soudu, k čemuž ho signatáři návrhu vyzvali.

Fialův kabinet plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory. Novelu vyhlášky předloží ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v první polovině února v závislosti na vývoji epidemie. Senátoři Válka i Fialu koncem roku vyzvali dopisem, který má ČTK k dispozici, k tomu, aby vyhlášku zrušili v plném rozsahu.

Návrh senátoři poslali Ústavnímu soudu 31. prosince s žádostí o přednostní projednání. Ústavní soud musí ale dát podle právníků vládě 30 dní na vyjádření. Text návrhu je k dispozici na webu soudu. Jako zpravodaj se jím bude zabývat ústavní soudce Pavel Šámal. Rozhodne většinově plénum, tedy sbor všech soudců, kterých je momentálně 14 z předpokládaných 15.

Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky z klubu Starostů senátoři sepsali návrh kvůli tomu, že bývalá vláda nehledala jiné cesty ochrany společnosti. Jako příklad uvedl Růžička testování na protilátky proti koronaviru. Senátorka, lékařka a iniciátorka podání Alena Dernerová z klubu STAN zmínila, že vakcinace nevede ke kolektivní imunitě, neboť i očkovaní mohou infekci dále přenášet.

Senátoři zdůraznili, že návrh není namířený proti dobrovolnému očkování. Podle nich má řada lidí včetně zdravotníků, záchranářů či policistů závažné důvody, proč se dosud nenechali očkovat. Vyhláška je staví do situace, že mohou přijít o svou práci a příjem. Někteří zaměstnavatelé si totiž podle senátorů vykládají vyhlášku tak, že zaměstnanci musí být plně naočkováni do konce února. „Jsme přesvědčeni, že neexistují důvody, které by takto intenzivní zásah do ústavně zaručených práv ospravedlňovaly,“ uvedla Dernerová.

Vyhláška, kterou schválila bývalá vláda, má od března zavést povinné očkování pro zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty a městské strážníky nebo celníky.

„Je nezbytné, aby Ústavní soud přezkoumal zejména přiměřenost vyhlášky,“ řekl právník Tomáš Nielsen. Vyhláška podle něj žádné právní ani medicínské opodstatnění nemá. Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál zdůraznil, že podání Ústavnímu soudu nesměřuje proti tradičním povinným očkováním a proti dobrovolnému očkování proti covidu-19. Dostál řekl, že covidové očkování podle dostupných dat nebrání šíření nákazy, a není tak nástrojem kolektivní ochrany, spíše jde o individuální ochranu. „Zde ta povinnost, na rozdíl od jiných povinných očkování, důvodná není,“ míní. Oba právníci věří, že nová vláda novelu vyhlášky zruší ještě před soudním verdiktem. Nielsen je navíc přesvědčen o tom, že by nebylo možné propustit člověka, který by se povinnému očkování proti covidu-19 nepodrobil.

K návrhu na zrušení části vyhlášky bylo třeba nejméně deset senátorských podpisů. Kromě Růžičky a Dernerové se připojili místopředseda Senátu Jan Horník (STAN), předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), předsedkyně sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, místopředseda ústavně-právního výboru Martin Červíček (ODS), lékař Jan Žaloudík (ČSSD) nebo Lukáš Wagenknecht (Piráti).