Na vnitru mají pět zájemců o Hrad. Zeman, Horáček ani Drahoš se zatím nepřihlásili
KDO CHCE NA HRAD?
AKTUALIZOVÁNO
1
Jen před pár dny skončily volby do Poslanecké sněmovny a už se začíná ve velkém diskutovat o těch následujících – prezidentských. Ministerstvo vnitra už přijalo kandidaturu od pěti lidí. V pátek se oficiálně na úřad obrátil také bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a příští týden by tak měl učinit i Michal Horáček a Jiří Drahoš. Kdy tento krok udělá současný prezident Miloš Zeman, který bude funkci obhajovat, zatím není jasné. A do bojů o Hrad by mohl zasáhnout i čerstvý poslanec Tomio Okamura. Ten teď nejspíš čeká, jestli mu Zeman „pomůže“ do vlády Andreje Babiše.
Zeman i další kandidáti na post hlavy státu mají na podání přihlášky už méně než dva týdny, termín odevzdání je 7. listopadu. Už nyní má ministerstvo vnitra přihlášky od pěti kandidátů. „Ve čtyřech případech se jedná o kandidáty, jejichž kandidaturu navrhují poslanci. V pátém případě jde o kandidáta, který nemá podporu poslanců ani senátorů a zatím nepředložil ani petici,“ uvedla pro server Echo24 Klára Pěknicová z resortu vnitra.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Zákonnou povinnost už má podle předsedy obnovené ODA Pavla Sehnala splněnou bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Tomu kandidaturu podepsalo 23 poslanců, vedle toho nasbíral Kulhánek ještě 35 tisíc podpisů od voličů. Na vnitro podal kandidaturu i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, kterého nominují ve volbách neúspěšní Realisté. Hynek přesvědčil 22 poslanců. Ve čtvrtek se k nim přidal hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, kterému také pomohly podpisy od poslanců.
Nejlepší čas podepisovat
Právě Hannig přitom podle svých slov sesbíral podpisů od poslanců, kteří v boji o sněmovnu znovu neuspěli a odcházejí, a zároveň od těch nově zvolených. Právě proto byl tento týden na sbírání podpisů ideální. Ve čtvrtek skončilo minulé volební období a končícím členům dolní komory tak skončil mandát. V sobotu byli zvolen noví, kteří prakticky okamžitě mandát získali. Od soboty do čtvrtka tak mohly podepisovat obě skupiny.
Vedla Hanniga, Kulhánka a Hynka se na zákonodárce obrátil také Fischer. Ten nicméně oslovil senátory, kterých podle zákona stačí jen deset. Kteří poslanci či senátoři se přitom rozhodli kandidáty podpořit, není vesměs známé. Sami kandidáti se to zdráhají říct, stejně tak ministerstvo vnitra. „Jména navrhujících poslanců, případně navrhujících senátorů, budou uvedena v rozhodnutí o registraci kandidátní listiny, které ministerstvo vnitra zveřejní dne 24. listopadu 2017,“ dodala Pěknicová.
Zatím je jasné, že Hynek získal podpisy dvou (dnes již bývalých) poslanců, kteří se hlásí k Realistům, tedy Martina Lanka a Jany Hnykové. Dodal, že kandidátní listinu mu podepsali poslanci z několika sněmovních výborů, nejvíc, sedm, jich bylo z branného výboru. Místopředseda výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO) sdělil, že svůj hlas mu dal, protože ANO vlastního kandidáta nenominovalo. Podpis potvrdil také další poslanec z ANO Josef Hájek. Podle Práva podpořil Hynka i Martin Sedlář (ANO) i poslance ČSSD Václava Klučku, naopak neuspěl u dalšího poslance ČSSD Antonína Sedi.
Že by Hynkovu kandidaturu podpořili, odmítli Alexander Černý (KSČM), Milan Brázdil (ANO), Jana Černochová (ODS), Ivan Gabal (KDU-ČSL), Igor Jakubčík (ČSSD) a Marek Ženíšek (TOP 09). Na dotaz ČTK neodpověděla například většina členů výboru ze sociální demokracie. Fischer získal podpis podle serveru iRozhlas například od šéfa senátorského klubu KDU-ČSL Petra Šilara.
Drahoš, Horáček ani Zeman zatím oficiálně „nekandidují“
Na vnitro se ale zatím neobrátil žádný z největších favoritů prezidentského souboje, kteří se rozhodli sesbírat podpisy od občanů. Oficiálně svoji kandidaturu nepodal Michal Horáček. „Termín podání kandidatury oznámíme v průběhu příštího týdne,“ uvedl pro server Echo24 Jiří Táborský. Stejně tak to neudělal Jiří Drahoš, který se podle své tiskové mluvčí Lenky Pastorčákové na ministerstvo obrátí pravděpodobně na konci příštího týdne. A oficiálně ještě nepodal kandidaturu ani Zeman. „Až tento zásadní krok nastane, bude oznámen,“ napsal v sms serveru Echo24 jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
A do prezidentských voleb by mohl zasáhnout také nově zvolený poslanec za SPD, předseda hnutí Tomio Okamura. Ten ve čtvrtek řekl, že případnou kandidaturu na prezidenta oznámí 7. listopadu, tedy v poslední možný termín. „Je to jedním z bodů, které jsme si na schůzi stanovili,” řekl Okamura. O den dříve se přitom sejde v Lánech se Zemanem.
Okamura tak nejspíš využije svoji případnou kandidaturu, či nekandidaturu k tlaku při vyjednávání o budoucí vládě. Lídr SPD by totiž rád zasedl ve vládě spolu s předsedou vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem. Ten s ním ale do koalice nechce. Ve vyjednávání by se tak Zeman mohl snažit Okamuru Babišovi vnutit. Lídr SPD a prezident Zeman totiž oslovují podobné voliče. Je tedy i v zájmu a dnešní prezidentova podpora Okamurovi by se mu mohla vrátit v lednových prezidentských volbách.
