22 akademiků si na profesuru počká. Kdo jim ji udělí, se neví

Od podzimu čekali akademici na profesorský titul až do konce února kvůli neshodám prezidenta s akademickou obcí. Nyní budou čekat, až bude více kandidátů. Kvůli dvaadvaceti akademikům se ministrovi školství Marcelu Chládkovi (ČSSD) nechce pořádat ceremonie spojená s předáním titulu. Budoucí profesoři kvůli tomu však přicházejí o peníze.

Kandidátů na profesory je pro letošní jarní jmenování málo, a tak chce ministr školství Chládek čekat, až se jich sejde alespoň dvojnásobný počet, tedy alespoň 40 až 45. Profesorský titul si naposledy od ministra školství převzalo pětaosmdesát akademiků, kteří si ale na své jmenování museli počkat od minulého podzimu do konce letošního února. Prodlevu způsobil spor o způsob jmenování, který vedl prezident Miloš Zeman s akademiky.

Prezident chce práva

Příčinou Zemanovy nevole jmenovat profesory, byl literární historik Martin C. Putna, proti kterému měl prezident výhrady a titul profesora mu udělit nechtěl. Proto naposledy předával profesorský dekret ministr školství. Jak tomu ale bude v případě dalšího jmenování, není zatím rozhodnuto. Tisková mluvčí ministerstva školství Klára Bílá uvedla, že prezident Zeman s ministrem Chládkem budou ještě jednat, což potvrdil serveru ECHO24.cz i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Na stole je i varianta jmenování ministrem školství, nebo přímo vysokými školami. V tomto případě pan prezident vyslovil připomínku, varoval před osobními vlivy v rámci jmenování profesorů.

„Jmenování profesorů se bude řešit v rámci novely vysokoškolského zákona,“ uvedl Ovčáček a představil několik variant, které přicházejí v úvahu. „Jednou z nich je jmenování předsedou senátu, který je druhým nejvyšším činitelem. Na stole je i varianta jmenování ministrem školství, nebo přímo vysokými školami. V tomto případě pan prezident vyslovil připomínku, varoval před osobními vlivy v rámci jmenování profesorů. Pokud jde o variantu, kdy by zůstal zachován současný stav, pan prezident uvedl, že by chtěl mít právo se k navrhovaným vyjádřit. Důraz by kladl například na morální integritu,“ upozornil prezidentův mluvčí.

Nízký počet akademiků navržených pro jmenovaní profesorem, tak přišel ministrovi školství vhod, jelikož předpokládá, že by novela zákona upravující udělení nejvyššího akademického titulu měla platit od roku 2015.

Ochuzení profesoři

Kandidáty na profesory navrhují obvykle na jaře a na podzim vědecké a umělecké rady vysokých škol v náročných řízeních. Pro Karlovu i Masarykovu univerzitu a Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem zatím odložené jmenování nepředstavuje velký problém. Jiné oslovené vysoké školy se k dotazu nevyjádřily. „Z našeho pohledu to krátkodobě není tragédie, ale pokud by to trvalo déle, vznikl by problém kvůli akreditacím,“ upozornila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Stejně tak to vnímá i Karlova univerzita. Její mluvčí, Václav Hájek, však poukázal na finanční újmu, která s prodlevou jmenování budoucím profesorům vzniká. „Spíše zde jde o praktický problém, jelikož profesor má samozřejmě vyšší plat než docent,“ poznamenal Hájek.

Ceremoniál při jmenování profesorů není přitom nijak nákladný. Stojí kolem třiceti tisíc. „Celou akci je však nutné organizačně zaštítit, tedy sladit časové harmonogramy rektorů vysokých škol, prezidenta, ministrů a dalších osob, proto se ceremoniál zpravidla pořádá pro početnější skupinu profesorů,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Bílá.

Ceremonie pro čtyři

Přitom v srpnu 2006 jmenoval prezident Václav Klaus pouze čtyři profesory a to z Univerzity obrany. Nejvíce akademiků, celkem sto čtyři, obdrželo profesorský titul v září 2009. „Od roku 2009, kdy bylo dosaženo vrcholu, počet profesorů i celkový počet akademických pracovníků na veřejných vysokých školách klesá,“ řekla Klára Bílá.

Nyní na státních vysokých školách působí 1 862 profesorů a podle Bílé tak tvoří 12% všech akademických pracovníků v České republice. Prorektorka pro vědu z Univerzity Jana Evangelity Purkyně Jiřina Jílková však ECHO24.cz upozornila, že řízení ke jmenování, ač je velmi komplikovaným stupněm vědeckopedagogické kvalifikace, neklade na jednotlivých vysokých školách stejné nároky a podmínky. „Celý systém vědeckopedagogických hodností v ČR by měl být méně hierarchizovaný, postaven na funkčních pozicích a nikoliv na udělovaných titulech,“ sdělila svůj osobní názor na profesorské tituly Jílková, která je také profesorkou.