Dohoda u Zemana: Na Ukrajinu politicky, na islamisty takticky

Jednotný hlas do zahraničí?

Dohoda u Zemana: Na Ukrajinu politicky, na islamisty taktickyNOVÉ
Premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) po první schůzce o koordinaci zahraniční poliky Foto: Reprofoto ČT
1
Domov
Jan Kálal
Sdílet:

Konflikt na Ukrajině má nyní pouze politické řešení. A Islámský stát představuje jednu z největších bezpečnostních hrozeb, proti které je potřeba postupovat koordinovaně. Takové jsou závěry úterního setkání ústavních činitelů na Pražském hradě. Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a další účastníci schůzky je shrnuli ve společném prohlášení.

„Ústavní činitelé se věnovali otázce Ukrajiny a shodli se, že současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobé udržitelné,“ stojí v komuniké, které podrobněji komentoval premiér Sobotka. „Budeme jednoznačně podporovat naplnění minských dohod,“ zmínil s tím, že dodávat na Ukrajinu zbraně by „nebylo šťastné“.

„Terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb, v současné době zejména ze strany takzvaného Islámského státu,“ zmiňují účastníci schůzky v prohlášení. Právě postoj proti k islamistům byl přitom v uplynulých týdnech dělící linií mezi Hradem, Černínským palácem a Strakovou akademií. Zatímco prezident Miloš Zeman velel do mezinárodní bojové akce, premiér a ministr zahraničí ho mírnili.

Čtěte také: Hrad se opřel do Zaorálka: Ustupuje jak Evropa Hitlerovi

„Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů.“

Zaorálek si sice v úterý odnesl z Hradu chamberlainovský deštník. Formulace týkající se Islámského státu ale fakticky znamená výrazný ústupek Hradu. Ústavní činitelé totiž „považují za nezbytné, aby se Česká republika účastnila mezinárodního úsilí o potírání teroristické hrozby prostřednictvím iniciativ EU, NATO, OSN či dalších organizací a na základě mezinárodního práva“. Výzva k akci pod vedením Rady bezpečnosti OSN chybí.

Naopak dostal výrazný prostor i názor, že problémy islámu si musí vyřešit především muslimové sami. Tedy názor Zaorálka se Sobotkou. Je vtělený do věty: „Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů.“

Setkání ke koordinaci zahraniční politiky se kromě prezidenta, premiéra a ministra zahraničí účastnil také ministr obrany Martin Stropnický (ANO), předseda Senátu Milan Štěch a šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (oba ČSSD). Příští schůzka by se měla věnovat koordinaci ekonomické diplomacie.

Účastníci setkání se shodli na následujícím Prohlášení ústavních činitelů ke koordinaci zahraniční politiky:
Ústavní činitelé České republiky – prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany, se shodli na potřebě pravidelně a systematicky koordinovat své zahraniční působení. Vedle využívání kompetencí a mechanismů stanovených Ústavou se ústavní činitelé hlásí rovněž k výměně informací o svých zahraničních aktivitách a k efektivní koordinaci při prosazování zahraničněpolitických priorit České republiky. Koordinační setkání se konají z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky. Po obsahové stránce je připravuje ministr zahraničních věcí  za přispění všech účastníků. Ve světle vzestupu teroristických hnutí v evropském sousedství i útoků uvnitř Evropské unie a s ohledem na blížící se summit Východního partnerství v Rize (21. – 22. května 2015) se první koordinační setkání věnovalo boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Ústavní činitelé se též věnovali otázce Ukrajiny a shodli se, že současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobé udržitelné. Ústavní činitelé se shodují, že terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb, v současné době zejména ze strany tzv. Islámského státu. Považují za nezbytné, aby se Česká republika účastnila mezinárodního úsilí o potírání teroristické hrozby prostřednictvím iniciativ EU, NATO, OSN či dalších organizací a na základě mezinárodního práva. Česká republika zejména podporuje působení EU v oblasti Blízkého východu a severní Afriky při potírání terorismu a jeho příčin v zemích původu. Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů. Ústavní činitelé podporují pokračování a prohlubování politiky Východního partnerství Evropské unie na základě vyhodnocení dosavadních zkušeností. Česká republika má zájem na nezávislosti, stabilitě, a prosperitě Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, s nimiž byly podepsány Dohody o přidružení k EU, jakož i Arménie, Ázerbájdžánu a Běloruska. K významným krokům k tomuto cíli patří vytváření společného ekonomického prostoru mezi EU a těmito zeměmi i pomoc při uskutečňování potřebných změn. Úroveň bilaterální i evropské spolupráce s těmito zeměmi musí vycházet z jejich možností, potřeb a aspirací.
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články