Bobošíková vs. lidické ženy. Spory v obci se vyostřují
Problematická volba
NOVÉ
Spory mezi lidickými ženami a místním Svazem bojovníků za svobodu, který od srpna vede bývalá televizní moderátorka a politička Jana Bobošíková, se vyostřují. Poslední žijící dospělé svědkyně vraždění v Lidicích ji obviňují ze lži, manipulace a politických ambicí. Ta to však odmítá. Poté, co výbor organizace do svého čela Bobošíkovou zvolil, ženy ze spolku na protest vystoupily. V nejbližších dnech se má konat další schůze lidického svazu bojovníků, na které se bude zřejmě řešit i „antikampaň“ proti nové předsedkyni.
Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová. Poslední tři žijící dospělé svědkyně lidické tragédie, kterým bylo v té době mezi 16 a 20 lety. Poté, co nacisté v noci z 9. na 10. června 1942 celou obec obklíčili, obyvatele nashromáždili u Horákova statku. Muže starší patnácti let gestapo postřílelo, ženy a děti až na výjimky poslalo do koncentračního tábora Ravensbrück a Lidice vypálilo.
„Je to nespravedlivé, proč by se měly tyto dnes devadesátileté, často nemocné ženy na sklonku svého života po tom všem, čím si prošly, obhajovat. Paní Bobošíková otevřeně lže. Lidické ženy kvůli ní vystoupily ze svazu a vydaly prohlášení. Už ale nemají další sílu na to, někomu něco neustále dokazovat. Ze strany paní Bobošíkové jde o naprostou neúctu k tomu, co zažily,“ řekla deníku ECHO24.cz Klára Kalibová, vnučka lidické ženy, která vede organizaci In Iustitia zabývající se násilím z nenávisti.
Zvolení Bobošíkové do čela lidického svazu bojovníků za svobodu v polovině srpna vyvolalo v už tak rozhádané obci – kvůli vybudování památníku letcům RAF Josefovi Horákovi a Josefovi Stříbrnému – rozporuplné reakce. Někteří obyvatelé včetně vybraných členů svazu se totiž obávají, že Bobošíková lidický odkaz zneužije ke své další politické kariéře.
Lidické ženy Bobošíkovou ve svazu nechtějí
Lidickým ženám a jejich příbuzným navíc vadí, že Bobošíková prohlašuje, že do organizace vstoupila před sedmi lety právě na jejich pozvání a neslyšela prý od nich za tu dobu jediné křivé slovo. Lidické ženy to ale odmítají a zpochybňují i samotnou volbu nové předsedkyně.
„Na schůzku se kvůli pozdnímu ohlášení dostavilo jen 27 členů svazu z 43. Dále se volil celý výbor najednou, nehlasovalo se tedy po jméně, jak je jinak zvykem. Navržený výbor nepředstavil svůj program na následující období. Hlasovalo se navíc veřejně, takže voliči mohli být ovlivněni tlakem skupiny. Výbor následně zvolil Janu Bobošíkovou poměrem 4:1, proti byla pouze Kateřina Skálová,“ uvedla Klára Kalibová, která k volbě svojí babičku doprovázela.
„Bylo zřejmé, že paní Bobošíková své zvolení očekávala, protože z desek vytáhla na počítači připravený projev, několik usnesení a dosavadního předsedu Horešovského obdarovala květinou,“ dodala Kalibová.
Čtěte také: V Lidicích jsem neslyšela křivé slovo, tvrdí Bobošíková
Vyšší orgány Svazu bojovníků za svobodu se za zvolení Jany Bobošíkové do čela sdružení postavily. Při jednání výroční schůze podle nich nedošlo k žádnému porušení stanov ani jednacího řádu svazu. „V průběhu jednání byla dána možnost k vyjádření všem přítomným i hostům, z nichž někteří toho také využili v míře vrchovaté, ve snaze prosadit své ‚jedině správné‘ návrhy,“ napsal v prohlášení Jaroslav Vodička, předseda celorepublikového Svazu bojovníků za svobodu, ve vyjádření.
„Pokud někdo po jednání tři členky ZO ČSBS Lidice přesvědčil, aby z uvedené organizace vystoupily jenom proto, že návrhy hostů nebyly přijaty většinou přítomných, tak je to někdo, kdo chce tuto základní organizaci a ČSBS jako celek pošpinit,“ doplnil Vodička.
„Osočování pana Vodičky z toho, že tři svéprávné statečné ženy někdo přesvědčil k vystoupení ze Svazu, je nehorázné a hraničí s útokem na jejich osobní čest a důstojnost,“ reagovala Klára Kalibová a připomněla, že všechny ženy jsou v dobré mentální kondici – jedna pravidelně překládá, další píše pokračování svých vzpomínek a třetí pravidelně navštěvuje besedy se žáky a studenty.
Za lidické ženy se postavila skupina historiků včetně předsedkyně kladenské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Gabriely Havlůjové. „Dovolte mi vyjádřit své pohoršení nad tím, jakým způsobem zpochybňujete svobodnou vůli žen, které celý život pracovaly ve prospěch Lidic. Tyto tři poslední přeživší vzaly na svá bedra nevděčnou úlohu připomínání toho, že Lidice nesmí být zapomenuty,“ napsala Havlůjová v dopise Janě Bobošíkové.
Spory se táhnou už od jara
Současné vedení lidické organizace se už ke sporům ohledně nové předsedkyně nechce dále vyjadřovat. „Je to strašně nepříjemné a nechci ještě větší medializací přilévat oleje do ohně,“ komentovala to pro deník ECHO24.cz Bobošíková a dodala, že další schůze svazu se má konat v nejbližších dnech. Neshody v Lidicích odmítl komentovat i někdejší předseda organizace Pavel Horešovský, který v srpnu po kritice z funkce odstoupil s tím, že spory v obci rozdmýchávají příbuzní lidických žen.
Vedení lidického svazu bojovníků je s částí obce přitom rozhádané už od jara. Tehdy rodina Miloslavy Kalibové založila spolek na vybudování památníku válečným letcům RAF Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému. Ne všichni v Lidicích je ale považují za hrdiny. Vedení organizace tehdy ještě v čele s Pavlem Horešovským vznik památníků nepodpořilo – podle jejich mínění letci zavinili vraždění v obci.
Čtěte také: Lidické ženy odchází ze svazu bojovníků. Důvod? Bobošíková
Příslušníci československé armády Josef Horák a Josef Stříbrný odešli na začátku druhé světové války do Velké Británie, kde narukovali do RAF. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 10. června 1942 stopa vedla právě k jejich rodinám, které žily v Lidicích.
Zmínka o nich totiž padla v milostném dopise, ve kterém se pisatel uměle stylizoval do příslušníka odboje a nechal ve psaní pozdravovat dané lidické rodiny. Když nacisté zjistili, že dva muži ze zmíněných rodin ve vesnici chybí, domnívali se, že to oni stojí za atentátem. I když se pak dovtípili toho, že jde o falešnou stopu, i tak se jako výstrahu rozhodli Lidice srovnat se zemí.
Nacisté v Lidicích 10. června 1942 zastřelili 173 mužů. Ženy byly poslány do koncentračního tábora v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po skončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
