Kdo si vybíjí zlost na internetu? Typicky muž, středoškolák středního věku

Autoři negativních komentářů pod články na internetu neodpovídají stereotypním představám o nevzdělaných a sociálně izolovaných lidech. Ve většině případů se jedná o muže ve středním věku a se středoškolským vzděláním. Vyplývá to z výzkumu společnosti Člověk v tísni, který mapuje šíření nenávistných příspěvků po českém internetu.

Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích sledovala zejména na Facebooku a v diskuzích na velkých zpravodajských serverech. Hlavní témata pozorování, které probíhalo od června do září 2015, byla migrace a islám. „Šíření projevů nenávisti jsme sledovali na sociální síti Facebook a také v diskuzích na zpravodajských serverech. V daném období nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínaly, “ řekla mediální koordinátorka projektu Hana Daňková.

Podle autorů analýzy se největší množství nenávistných komentářů na téma migrace a islám vyskytovalo na portálech idnes.cz, novinky.cz a parlamentnilisty.cz. Podíl nenávistných komentářů zde zpravidla přesahuje 70 % z celkového počtu příspěvků v diskuzi.

Projevy nejčastěji obsahují formulaci „islám je ohrožení“ nebo „zničení naší kultury“. Cizince (včetně muslimů) nazývají diskutující nejčastěji kriminálníky a teroristy. „ Sociální sítě a diskuse na zpravodajských serverech nejenže poskytují zázemí pro extrémní projevy uživatelů, ale kvůli technologickým vlastnostem prostředí a z pragmatických obchodních důvodů jejich dopad zrychlují a násobí,“ uvedl ve svém výzkumu Člověk v tísni.

Nenávistné příspěvky vymezující se vůči islámu a migraci dosáhly počtu 137 tisíc. Autoři analýzy se také zaměřili na demografické údaje diskutujících. Na základě facebookových a diskuzních profilů zjistili, že téměř dvě třetiny komentářů píší muži ve věku 30 – 50 let.

O jejich zaměstnáních se autorům analýzy nepodařilo získat dostatek relevantních údajů, většina z nich však dokončila středoškolské vzdělání technického či ekonomického zaměření. V menší míře skupinu autorů příspěvků tvoří i vysokoškoláci. Nejvíce aktivních diskutujících pochází z velkých měst a jejich počet přátel na Facebooku je průměrný (kolem 130 lidí). Nemohou proto být zařazeni mezi tzv. názorové vůdce, ovšem ani mezi sociálně izolované jedince. Informace získané z facebookových profilů však nelze považovat za zcela věrohodné, jelikož mnoho lidí vyplňuje nepravý věk nebo vyšší vzdělání.

Pro určení nenávistného projevu zvolili autoři výzkumu dvě kritéria: příspěvek musel obsahovat přirovnání lidí ke zvířatům či hmyzu a přesvědčování čtenářů, že jim od nějaké skupiny hrozí nebezpečí. Dále musel nenávistný příspěvek vyzývat k akci. Díky klíčovým slovům byly tyto projevy identifikovány. „Ze zachyceného korpusu dat tak zcela vypadávají obsahy, které lze identifikovat jako nenávistné (ať už samy od sebe, nebo kontextuálně), nicméně neobsahují žádná klíčová slova,“ píší autoři a dodávají, že uváděné hodnoty je z toho důvodu možné pokládat jen za minimální odhady situace na českém internetu.