Češi zvolili 21 europoslanců. Podívejte koho

Češi zvolili 21 europoslanců. Podívejte kohoGALERIE EUROPOSLANCŮ
Pavel Telička, ANO 2011 Foto: ANO 2011
21
Domov
Sdílet:

Češi v zvolili 21 poslanců Evropského parlamentu. Svůj mandát uhájilo šest stávajících europoslanců, zbytek české reprezentace tvoří nováčci. 

ANO 2011 (16,13 procenta hlasů):

Vítězem eurovoleb v Česku se stalo hnutí Ano 2011, jehož kandidátku vedl vystudovaný právník, bývalý diplomat a lobbista Pavel Telička. Telička se evropské problematice věnuje dlouhodobě. V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu UK a už téhož roku začal pracovat na MZV. Mimo jiné byl vedoucím delegace pro jednání o přistoupení ČR k EU, náměstkem a poté prvním náměstkem ministra zahraničí (1998-2003), velvyslancem ČR při EU (2003-2004) a nakonec i na půl roku členem evropské komise (2004). Poté začal pracovat jako konzultant v evropských záležitostech, je jednatelem ve firmě BXL Consulting. Před listopadem 1989 byl zhruba dva roky členem KSČ.

Přečtěte si profil Pavla Teličky: Telička: Babišovec z Palerma

Z kandidátky Ano 2011 postoupili do Evropského parlamentu také dvě ženy předsedkyně Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Martina Dlabajová a diplomatka Dita Charanzová. Martina Dlabajová od roku 2000 vede vlastní poradenskou firmu, která se specializuje na česko-italskou hospodářskou i společenskou spolupráci, působila či působí ve statutárních orgánech několika firem. Před deseti lety se podílela na vybudování zastoupení Zlínského kraje v Bruselu, poslední dva roky se angažuje ve zlínské krajské pobočce hospodářské komory, vede také tamní Rotary klub.

Dita Charanzová pracuje jako televizní manažerka pro Radu Evropy ve Štrasburku. Pochází z diplomatické rodiny, její otec je v současnosti generálním konzulem ČR v Petrohradě. Vystudovala pražskou VŠE, kde byl jejím školitelem Pavel Telička, a diplomatickou školu v Madridu. Podílela se na přípravách České republiky na přistoupení k Evropské unii, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mj. řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. Během české předsednictví unii předsedala výboru Rady EU pro obchodní politiku.

Posledním europoslancem nejsilnější české strany je Petr Ježek, bývalý diplomat a společník Pavla Teličky v jeho lobbistické firmě. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté dlouhá léta působil v diplomacii, specializoval se na oblast Evropské unie. Byl mj. radou na českém zastoupení v Bruselu, na přelomu tisíciletí vedl na ministerstvu zahraničí odbor EU a západní Evropy, v letech 2001 až 2003 byl na MZV vrchním ředitelem sekce evropské integrace. V roce 2003 přešel na úřad vlády, kde se stal ředitelem sekce premiéra (tedy nejvyšším šéfem kanceláře předsedy vlády), kterým byl tehdy Vladimír Špidla. Po Špidlově demisi ještě krátce působil jako zahraničněpolitický poradce jeho nástupce Stanislava Grosse.

TOP 09/STAN (15,95 procenta hlasů):

Poslanec a člen zastupitelstva Plzeňského kraje Jiří Pospíšil se dostal na kandidátku TOP 09 po tom, co letos v lednu neobhájil post místopředsedy v ODS a stranu kvůli „vzájemné ztrátě důvěry“ opustil. Pospíšil tvrdil, že ODS se znelíbil tím, že se pokoušel posílit nezávislost státních zástupců. Ve sněmovně zůstal jako nezařazený poslanec a v únoru přijal nabídku TOP09 kandidovat do Evropského parlamentu. Absolvent Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiří Pospíšil byl dvakrát ministrem spravedlnosti, poprvé ve vládě Mirka Topolánka (září 2006-květen 2009) a podruhé v kabinetu Petra Nečase (červenec 2010-červen 2012). Během svého působení ve vysoké politice, které zahájil jako poslanec v roce 2002, často figuroval na předních místech v žebříčcích popularity. Silná pozice Pospíšila se potvrdila v eurovolbách, když díky preferenčním hlasům přeskočil lídra kandidátky Luďka Niedermayera.

Bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer patří mezi ty nové české europoslance, kteří nikdy nevykonávali volenou politickou funkci. Ekonom a matematik působil od roku 1991 do Státní banky československé v úseku správy aktiv a pasiv. Od února 1996 byl členem bankovní rady ČNB a od prosince 2000 viceguvernérem ČNB. Bankovní radu opustil v únoru 2008. Poté pracoval jako ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte.

Profil Luďka Niedermayera čtěte zde: Niedermayer: Profík přesvědčený, že si neumíme sami vládnout

Čtveřici europoslanců zvolených ze společné kandidátky TOP 09 a Starostů a nezávislých doplňují poslanec Stanislav Polčák (STAN) a senátor Jaromír Štětina jako nestraník. Polčák sbíral zkušenosti s evropskou politikou, když vedl od července 2004 do května 2005 kancelář europoslance Tomáše Zatloukala (SNK ED). Od června 2005 do června 2007 působil jako poradce europoslankyně Jany Hybáškové (SNK ED).

Jaromír Štětina, který byl na kandidátce až pátý, do Bruselu se dostal díky preferenčním hlasům a přeskočil Bořivoje Šarapatku. Štětina je známý novinář, jako válečný zpravodaj působil například během válek v Čečensku. Dlouhodobě se věnuje otázkám lidských práv, je spoluzakladatelem humanitární organizace Člověk v tísni.

ČSSD (14,17 procenta hlasů):

ČSSD vedl do eurovoleb profesor sociologie Jan Keller. Vysokoškolský pedagog a publicista vystudoval historii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nynější Masarykovy univerzity) v Brně, absolvoval studijní pobyty ve Francii. Po škole krátce působil jako interní aspirant Československé akademie věd, posléze byl závozníkem a učitelem na střední škole. Od roku 1983 byl odborným asistentem na katedře sociologie brněnské filozofické fakulty. V roce 1998 stál u zrodu oboru humanitní environmentalistika na MU. Od roku 2000 působí na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity, přednáší i v zahraničí. Jako publicista je znám levicovými názory a kritikou neoliberalismu. Loni v říjnu mu prezident Miloš Zeman udělil medaile Za zásluhy v oblasti vědy. Před rokem 1989 byl členem KSČ.

Více o Jan Kellerovi zde: Keller: Oranžové eso se zelenou a rudou minulostí

ČSSD postavila na kandidátku dva europoslance, kteří svůj mandát obhájili. Na další čtyři roky se do Bruselu vrátí Pavel Poc a Olga Sehnalová. Poc vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po studiu pracoval v etologické laboratoři Fyziologického ústavu ČSAV, později jako městský ekolog a následně jako vedoucí odboru životního prostředí v Mariánských Lázních. V letech 1998-2002 byl místostarostou Mariánských Lázní. Od roku 2003 byl společníkem a jednatelem firmy Zahradní a parková s.r.o. Členem ČSSD je od roku 1997, v letech 2005-2009 byl předsedou krajské organizace strany v Karlovarském kraji.

Europoslankyně Olga Sehnalová vystudovala lékařskou fakultu Masarykovy univerzity Brno (1994) a Brno Business School - Nottingham Trent University (2005). Pracovala v kroměřížské nemocnici na oddělení intenzivní medicíny. Členkou ČSSD je od roku 1990. V letech 1998-2009 byla místostarostkou Kroměříže V Evropském parlamentu se věnuje zejména ochraně spotřebitelů.

Za ČSSD získal mandát také Miroslav Poche, člen zastupitelstev hlavního města Prahy (od 2002) a Prahy 3 (od 2010) a předseda zastupitelského klubu pražské ČSSD. Poche zastupoval organizaci OBSE na misích v Bosně a Hercegovině a v Kosovu, zaštiťoval komunikaci s komisí OSN pro lidská práva na ministerstvu zahraničních věcí. Působil také na ministerstvu zemědělství. Od roku 2001 soukromý podnikatel. Byl místopředsedou pražské ČSSD. Poté, co v roce 2010 vyšlo najevo, že o rok dříve skrytě financoval ČSSD (peníze dal straně přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky), na funkci rezignoval.

KSČM (10,98 procenta hlasů):

Výrazný podíl preferenčních hlasů získala od voličů jednička na kandidátce KSČM, poslankyně Kateřina Konečná. Konečná poprvé usedla do poslanecké lavice v české sněmovně v roce 2002, tedy ve svých v 21 letech. Je místopředsedkyní zahraničního výboru a výboru pro životní prostředí. Od května do července 2004 zasedala v EP jako prozatímní poslankyně (tito poslanci zastupovali ČR v EP po vstupu země do EU do doby, než se mandátu ujali řádní poslanci zvoleni v červnu 2004). Členkou KSČM je od roku 2005.

Další zvolení komunisté již unijní parlament dobře znají. Mandát europoslance obhájili Jiří Maštálka a Miloslav Ransdorf, oba sedí v europarlamentu od roku 2004. Maštálka pracuje ve výboru pro právní záležitosti. Vystudoval medicínu na lékařských institutech ve Volgogradu a v Kyjevě, působil na první interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni jako kardiolog. V letech 1996-2004 byl třikrát zvolen do Poslanecké sněmovny, v období 1990-až 1992 zasedal ve Federálním shromáždění. Od roku 1977 je v komunistické straně, v letech 2008-2012 byl místopředsedou strany pro zahraniční politiku a evropskou integraci. Ve stínové vládě KSČM má na starost resort evropské politiky a EU.

Miloslav Ransdorf je místopředsedou klubu parlamentní skupiny Konfederovaná skupina evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (GUE/NGL). Vystudoval Filozofickou fakultu UK, kde posléze přednášel dějiny filozofie. V letech 1984 až 1990 byl zaměstnancem Prognostického ústavu Československé akademie věd. Do politiky vstoupil jako poslanec Federálního shromáždění ČSFR. V dolní komoře českého parlamentu zasedal v letech 1996 až 2004. Mezi lety 2004 až 2009 byl místopředsedou výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku. Do komunistické strany vstoupil roku 1972, v letech 1993 až 2004 zastával funkci místopředsedy strany.

KDU – ČSL (9,95 procenta hlasů):

KDU-ČSL, která skončila v českých eurovolbách pátá, vyšle posílá do Bruselu tři nové tváře. Jako jediná z českých stran si tak polepšila a to o jedno křeslo. Jedničkou kandidátky byl bývalý ministr a šéf legislativní rady vlády Pavel Svoboda. Další dvě místa obsadí bývalá poslankyně Michaela Šojdrová a manažer a publicita Tomáš Zdechovský. Pavel Svoboda vystudoval Právnickou fakultu UK, kde od roku 1993 vyučuje. Kariéru začal jako právník v Ochranném svazu autorském a poté ve vydavatelství Supraphon. V letech 2004-2006 byl náměstkem ministra zahraničí, v letech 2007-2009 pak stálým představitelem ČR u Rady Evropy. Od ledna do května 2009 byl ministrem ve vládě Mirka Topolánka.

Profil Pavla Svobody čtěte zde: Svoboda: Šedá myš, která klame tělem

Michaela Šojdrová je nyní ředitelkou odboru vnějších vztahů a inovací České školní inspekce. Členkou Sněmovny byla v letech 1996-2010. Od ledna 2007 do února následujícího roku vedla poslanecký klub KDU-ČSL. U lidovců je od září 1989; od května 2009 do listopadu 2010 roku byla první místopředsedkyní strany, kterou po rezignaci předsedy Cyrila Svobody krátce řídila. V roce 2004 stála u zrodu Sdružení žen KDU-ČSL.

Tomáš Zdechovský je odborník na krizovou komunikaci, manažer, publicista a básník. Působil jako mediální poradce na několika ministerstvech. Vystudoval vědu o sociální komunikaci v Římě na Papežské salesiánské univerzitě, obor pedagog volného času/pedagogická studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, obor pastoračně sociální asistent tamtéž a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně.

ODS (7,67 procenta hlasů):

Slábnoucí ODS uhájila dva z devíti mandátů v Evropském parlamentu. V poslanecké lavici zůstanou Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Zahradil je první místopředseda poslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů, kterou ODS zakládala společně s britskými konzervativci. Edna 2014. Před vstupem do politiky pracoval v Ústavu technologie vody a prostředí. Během své politické kariéry vystřídal řadu funkcí. Byl poslancem Federálního shromáždění, působil mj. jako vedoucí zahraničního oddělení ODS (1993-1996), zahraniční poradce premiéra Václava Klause (1995-997) nebo vedoucí oddělení evropské integrace Úřadu vlády (1997), byl také stínovým ministrem zahraničí ODS. Členem ODS je od roku 1991, místopředsedou strany byl již v letech 2001-2004.

Profil Jana Zahradila: Zahradil: klausovec, který se znelíbil Klausovi

Evžen Tošenovský byl v Evropském parlamentu místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, působil jako matematik-analytik ve Vítkovických železárnách a v letech 1991 až 1993 byl matematikem v německo-české firmě Pike Eletronic. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva Ostravy a tři roky nato se stal tamním primátorem. Z funkce odstoupil v prosinci 2000 po zvolení hejtmanem Moravskoslezského kraje, jímž byl do roku 2008. V letech 2001 až 2008 byl předsedou Asociace krajů ČR. Členem ODS je od roku 1991, letos byl zvolen místopředsedou strany. Je neúspěšným kandidátem prezidentských primárek ODS.

Strana svobodných občanů (5,24 procenta hlasů)

Posledním seskupením, které překonalo hranici pěti procent a pošle do Bruselu svého zástupce je Strana Svobodných občanů. Její předseda a nově také europoslanec Petr Mach býval chráněncem bývalého českého prezidenta Václava Kaluse, působil mimo jiné jako jeho externí poradce. Mezi roky 1999 a 2009 pracoval pro Klausův think – tank Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), v letech 2003-09 ve funkci výkonného ředitele. Bývalý člen ODS vystudoval ekonomii a nyní přednáší na vysokých školách.

Sdílet:

Hlavní zprávy