Poslanecké trafiky míří opět k soudu

Kauzu takzvaných poslaneckých trafik, ve které čelí obžalobě někdejší premiér Petr Nečas (ODS), jeho žena Jana Nečasová (dříve Nagyová) a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček, bude ve čtvrtek řešit Obvodní soud pro Prahu 1. Případem se měl zabývat už v prosinci. Soudkyně Helena Králová však jednání po přečtení obžaloby odročila kvůli námitkám advokátů proti údajné podjatosti olomouckých vrchních státních zástupců.

Státní zástupci zase namítali podjatost soudkyně Králové – a to proto, že v kauze, jež se týká Nečasové a údajného zneužití Vojenského zpravodajství, expremiérovu manželku opakovaně zprostila viny. Zatímco v tomto případě jí soud kauzu odebral, kauzu trafik bude Králová soudit dál. Podle pražského městského soudu, který stížnost žalobců zamítl, byla námitka předčasná a neopodstatněná.

Králová se po obdržení obžaloby sama snažila kauzy zbavit s odůvodněním, že její kolegyní je manželka původně obviněného exposlance Petra Tluchoře. Pražský městský soud však s její žádostí, aby se případem zabýval jiný obvodní soud, nesouhlasil.

Případ trafik je jednou z kauz Nečasové, které v roce 2013 vedly k pádu Nečasova kabinetu. Kauza začala o rok dříve, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí hlasovalo proti šest poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř.

Později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách. Nečasová a Boček byli podle obžaloby při vyjednáváních s poslanci prostředníky tehdejšího premiéra.

Původně byli obviněni i poslanci, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se jim za stíhání a vazbu veřejně omluvil.

Obžalovaní vinu odmítají. Nečasovi s Bočkem hrozí až šest let vězení. Nečasové až osm, protože navíc čelí obžalobě z krácení daní u luxusních dárků, mimo jiné u drahých kabelek nebo kožichů. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736.000 korun.