Sněmovna schválila centrální registr přestupků

Sněmovna schválila vznik centrálního registru vybraných přestupků, který by měl pomoci v boji proti drobné kriminalitě. Za opakované přestupky má jejich pachatelům hrozit vyšší pokuta, trestným činem se ale nestanou. Přestupky by se v registru měly uchovávat pět let, rozhodli poslanci. Návrh nyní dostane k projednání Senát.

Registr se projednával již ve středu a i když nad normou původně panovala shoda, její závěrečné projednávání ve sněmovně zadrhlo. Vadila procedura, ale hlavně to, že by do registru mohly nahlížet úřady finanční a celní správy. To se nelíbilo pravicové opozici, která za tím vidí posilování moci ministerstva financí.

Registr přestupků bude existovat při rejstříku trestů. Úřady by do něj měly zapisovat především přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale i některé další přestupky, s jejichž spácháním spojují zákony určitě právní důsledky, například prokazování bezúhonnosti.

Čtěte také: Jezdíte na červenou? Dozvědět se to má i finanční správa

Sněmovna na návrh ústavně právního výboru ze seznamu úřadů, které budou mít do registru přístup, vyškrtla orgány celní a finanční správy. Odmítla naopak Bendův návrh, aby do přestupků nemělo přístup ani státní zastupitelství kromě trestních věcí, zpravodajské služby nebo orgány nemocenského pojištění. V soupisu deliktů naopak ponechala přestupky v oblasti rybářství. Podle Chovance je to třeba pro udělování zbrojních průkazů.

Do normy se na návrh ústavně-právního výboru dostala i úprava, podle níž se lidé nebudou moci dostat k vlastnímu opisu z centrálního registru přestupků, a to kvůli jejich vlastní ochraně. Poslanci se obávají toho, že opis by pak například mohli žádat vedle výpisu z trestního rejstříku zaměstnavatelé po uchazečích o zaměstnání. Naopak lidé s datovou schránkou by měli mít možnost žádat o výpis z trestního rejstříku elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy. Nemuseli by tedy chodit na jakýkoli úřad nebo kontaktní místo veřejné správy.

Přísnější trestání se má týkat například drobných krádeží, opakovaného rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství či méně závažných ublížení na zdraví. Opakovaného přestupku se dopustí ten, kdo jej spáchá do jednoho roku poté, co ho správní orgán uzná vinným z předchozího přestupku. 

Recidivistům se zvýší horní hranice pokuty, kterou je za přestupek možné uložit, o polovinu. Za opakovanou drobnou krádež by tak zloděj místo pokuty do 20 tisíc korun musel zaplatit až o 10 tisíc více. Za opakované založení černé skládky má místo 50 tisíc korun hrozit až 75 tisíc Kč pokuty. 

Novela také obecně zvyšuje pokuty, které je možné za přestupky uložit. V blokovém řízení to má být místo současné tisícikoruny až 5000 korun, pokud přestupkový zákon neumožňuje uložení pokuty ještě vyšší.