Náměstek Válkové chce zatočit s recidivou vězňů. Už do roka

Pobyt za mřížemi je pro vězně začarovaným kruhem. Pokud vyjdou po několika měsících či letech na svobodu, mají cejch zločince, se kterým lze těžko najít práci. Mnozí z nich se také musí potýkat s dluhy a k tomu mají třeba rodinu, kterou musí živit. V situaci bez peněz, práce a bydlení je jednoduché sklouznout znovu ke krádežím a do vězení se po nějaké době vrátit. Podle Pavla Šterna se do vězení za majetkovou trestnou činnost vrací opakovaně 65% vězňů. Tento problém má pomoci vyřešit propojený systém probačních domů, dluhových poraden a pracovních agentur.

Problém s vysokou recidivou je podle Pavla Šterna, který byl ředitelem Probační a mediační služby ČR a nyní působí pro oblast vězeňství jako náměstek ministryně spravedlnosti, dlouhodobý a může za to nepropracovaný a nejednotný systém, který by vězňům pomáhal s návratem do běžného života. Bez neziskových organizací by byl podle Šterna počet recidivistů mnohem vyšší než současných 65 %. Právě díky tomu, že se problematice recidivy dlouhodobě v mediační a probační službě věnoval, na ministerstvo spravedlnosti přišel Pavel Štern s vizí, že je třeba zavést jednotný sytém, který by podpořil mimo jiné i dotacemi neziskové organizace pomáhající propuštěným vězňům. Jeho připravená koncepce má několik částí, mezi které patří i legislativní změny.

Do roka chce výrazně zlepšit fungování stávajícího systému podpory propuštěných vězňů. Snížení recidivy ušetří nejen peníze daňových poplatníků. „Pokud se omezíme riziko opakování trestné činnosti, tak to může vést k ochraně společnosti, ale i k ochraně obětí trestných činů, protože tito lidé budou schopni uhradit alespoň nějakou škodu, kterou způsobili trestným činem,“ vysvětlil Štern.

Stát namísto rodiny

„Otevřeli jsme s neziskovými organizacemi tři klíčová témata. Jsou to probační domy, dluhové poradny a velmi důležitou věcí, jsou projekty pracovních agentur. To jsou agentury, které se snaží uchytit na trhu práce lidi s trestnou minulostí a spolupracují s regulérními zaměstnavateli,“ vyjmenoval Štern tři hlavní oblasti, které by mohly omezit recidivu českých vězňů. Do roka tak podle Šterna budou fungovat pilotní projekty, které nastartují boj s recidivou.

Důležité je ubytování, nabídka práce a právní poradenství, ale pro lidi, kteří o to mají sami zájem.

Prvním bodem koncepce jsou probační domy. Tento nápad funguje v Kanadě a snížil podle Šterna recidivu o 25 %. V Čechách by měly tyto domy sloužit jako překlenovací místo pro podmínečně propuštěné osoby. Jan Frank, předseda občanského sdružení Za branou současnou snahu ministerstva spravedlnosti pomoci vězňům vítá, ale poukázal na to, že většina podmínečně propuštěných je propuštěna právě na základě toho, že má zajištěné zázemí a popřípadě práci. Frank navíc zastává názor, že by se lidem neměla pomoc vnucovat a že by měla stát na důkladné analýze potřeb těch, kteří vězení opouštějí.

„Důležité je ubytování, nabídka práce a právní poradenství, ale pro lidi, kteří o to mají sami zájem,“ poznamenal Frank. Podle něj by se nemělo automaticky vycházet z toho, že se propuštěnému vězni musí hned pomoci a že to musí udělat stát nebo neziskovka. „Návrátilec musí mít především svou vlastní pevnou vůli, ideálně blízké, a teprve potom je tu stát,“ poznamenal Frank.

Ne každý vězeň se má ale kam vrátit, a proto jsou probační domy potřebné. Zatím je nahrazují domy azylové. Jedním z nich je již patnáct let Azylový dům Nová šance na Ostravsku. To se v rámci Moravskoslezského kraje potýká s nejvyšší kriminalitou. Azylový dům, ve kterém panují přísné podmínky, má kapacitu pro dvacet propuštěných a v současné době je volné jediné místo. „Když je propustí z vězení, dostanou od kurátora tisícikorunu a několik týdnů pak trvá, než dostanou sociální dávky. U nás je tedy ubytujeme, i když nemají na zaplacení, dostanou postel, skříň, noční stolek, oblečení a najíst. Tímto jim pomůžeme překlenout to nejhorší období,“ vysvětlil důležitost podobných zařízení ředitel sdružení Nová šance Petr Novák.

Za recidivu mohou dluhy

Podle něj trvá tři čtvrtě roku, než poznají člověka natolik, aby mu věřili, že bude umět pracovat. „Chybí jim pracovní návyky,“ poukázal Novák na problém, který se podle něj za patnáct let zhoršuje. Navíc jen získání práce není podle jeho slov to hlavní. „Oni neumí vůbec hospodařit s penězi. Když dostanou práci, tak mají najednou místo čtyř tisíc třeba dvanáct a vůbec s tím nevyjdou,“ upozornil na další problém Novák. Proto je podle něj důležité, aby se již ve vězení připravovali na život venku.

Oni neumí vůbec hospodařit s penězi. Když dostanou práci, tak mají najednou místo čtyř tisíc třeba dvanáct a vůbec s tím nevyjdou.

Problém s penězi a především s dluhy chce řešit Pavel Štern dluhovými poradnami, což je druhá část koncepce. Tu by měla následovat změna dluhové legislativy „Nejlépe už ve výkonu trestu je potřeba začít s dluhy pracovat a převést to dál na probační službu. Po propuštění to spojit se zaměstnáním a řešit dluhy i zaměstnání společně, což zvyšuje šance začlenění toho člověka do společnosti,“ vysvětlil Štern. Proto požaduje také navýšení pracovníků probační a mediační služby, kteří budou intenzivněji dohlížet na propuštěné vězně. Právě dluhy podle něj způsobují začarovaný kruh návratů do vězení.

Prací k normálnímu životu

Klíčové je však získání práce. V této otázce chce ve třetí části koncepce ministerstvo spravedlnosti spolupracovat s ministerstvem práce a sociálních věcí a také s neziskovými pracovními agenturami. První takovou agenturou, která již dva roky funguje, je nezisková organizace RUBIKON Centrum. Ta pomáhá nezaměstnaným propuštěným hledat práci v Praze a ve Středočeském a Ústeckém kraji. V Kutné Hoře začala organizace spolupracovat i s tamním úřadem práce.

„V minulém roce jsme měli přes 300 kandidátů, které jsme vybrali ze 700 zájemců. Jsme totiž výběrová služba, a proto dbáme, aby byli kandidáti na práci připravení, měli doklady, bydlení,“ vysvětlila Lenka Ouředníčkovou z RUBIKON Centra.

Podobné pracovní agentury chce Pavel Štern podpořit dotacemi a pomoci jejich rozšíření, protože mají dobré výsledky. „Každý pátý zájemce a každá třetí zájemkyně získali práci a 90 % zaměstnavatelů bylo po třech měsících spokojených, a tak si zaměstnance nechali,“ řekla Ouředníčková. Práci tak nacházejí bývalí vězni především ve stavebnictví, gastronomii nebo v zahradnictví. Ouředníčková navíc potvrdila, že získání práce je tím nejdůležitějším krokem k normálnímu životu.