Před ruskou invazí na Ukrajinu v části americké společnosti panovalo zděšení nad pronikáním progresivismu do vojska. Předmětem doličným se stalo náborové video americké armády, na němž se dcera dvou leseb přihlásí do ozbrojených složek, aby mimo jiné rozbila stereotypy. Američtí konzervativci to hojně sdíleli pohoršeně po sociálních sítích, jak politizace ohrožuje americkou armádu. Jak tyto trendy pokračují se můžete dočíst v komentáři Ondřeje Šmigola.
Foto: Shutterstock
1
Ideálním místem ke čtení tohoto víkendového doporučení je vlak na cestě do Vídně. Pokud v něm právě sedíte, uschovejte si jízdenku, neboť se vám bude hodit v Al ...
Stránka Global Firepower, která každoročně sestavuje žebříček nejsilnějších armád světa, nedávno vyvolala menší pozdvižení. Nově vydané verzi totiž vévodí tradičně USA a na druhém místě je Rusko. To Rusko, které již více než rok není schopné porazit ukrajinskou armádu. Ta mimochodem je na 15. příčce. Global Firepower totiž svou tabulku sestavuje na základě „tvrdých dat“, jako je oficiální počet tanků a velikost vojenského rozpočtu, a pomíjí takové maličkosti jako kvalitu velitelů a morálku, které můžou být důležitější, ale jež nelze lehce kvantifikovat. Právě otázka mentální připravenosti je nyní velkým tématem v případě americké armády.
Před ruskou invazí na Ukrajinu v části americké společnosti panovalo zděšení nad pronikáním progresivismu do vojska. Předmětem doličným se stalo náborové video americké armády, na němž se dcera dvou leseb přihlásí do ozbrojených složek, aby mimo jiné rozbila stereotypy. Američtí konzervativci to hojně sdíleli pohoršeně po sociálních sítích, jak politizace ohrožuje americkou armádu, často ve spojení s ruskou náborovou reklamou, na které osvalení muži dělají kliky a skáčou na padáku z letadla.
Pobouření vyvolalo rovněž vystoupení předsedy sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho před Kongresem. Ten byl během slyšení tázán na takzvanou „kritickou rasovou teorii“ a na její používání v armádě. Milley se sice snažil upozornit na to, že kritickou rasovou teorii studuje, ale ještě to neznamená, že vyznává její závěry. „Myslím si, že pro ty z nás, kdo jsou v uniformě, je důležité mít otevřenou mysl a být sečtělý,“ začal Milley své prohlášení. Chvíli poté řekl: „Chci pochopit bělošský vztek, a to jsem běloch.“ To naznačuje, že alespoň přijímá, že něco jako bělošský vztek existuje. „Co je tedy špatného na tom, že máme určité situační znalosti o zemi, kterou máme bránit? Osobně mi připadá urážlivé, že obviňujeme armádu Spojených států – naše generály, důstojníky a poddůstojníky – z toho, že jsou ‚woke‘ a podobně, protože studujeme nějaké kolující teorie... Kritická rasová teorie vznikla před lety na Právnické fakultě Harvardovy univerzity a tvrdila, že ve Spojených státech existovaly před občanskou válkou zákony, které vedly k rozdílu v moci Afroameričanů, již byli v době vzniku této země bráni za tři čtvrtiny člověka,“ zakončil Milley.
Přirozeně to vyvolalo strach, že americká armáda bude raději bojovat proti rasismu ve vlastních řadách, než aby bránila zemi před vnějším nebezpečím. Válka na Ukrajině ukázala, že západní technika a výcvik, které se Ukrajincům dostaly, předčí ten ruský. Pěkná náborová videa nejsou všechno. Vojačka z homosexuální rodiny by dokázala před obědem dronem vypařit deset ruských svalovců, a to aniž by musela opustit klimatizovanou místnost v Kalifornii.
Navíc s pronikáním progresivismu do armády to nebude až tak horké. Drtivou většinu, přes 82 %, tvoří muži. Ve formacích, které reálně bojují, to bude ještě více. Dá se také očekávat, že běžný pěšák si po večerech nečte o kritické rasové teorii, na rozdíl od generála Milleyho. Na 40 % vojáků se identifikuje jako republikáni a 16 % jako demokraté. Zbytek se nehlásí ani k jedné straně.
To však neznamená, že přijímání módních politických názorů navenek nemá negativní dopady. Americké ozbrojené síly se momentálně nachází v náborové krizi. Americká armáda v minulém fiskálním roce nabrala o 25 % lidí méně, než očekávala, v absolutních číslech asi o 15 tisíc méně. Tento rok očekává ještě horší nábor, svůj cíl nejspíše nesplní o 20 tisíc lidí. Problémy s nabíráním rekrutů hlásí rovněž námořnictvo a letectvo. Námořní pěchota plní své rekrutační cíle jen proto, že z ní neodchází tolik lidí a nemusí nabírat mnoho nových.
Problém je částečně demografický a zdravotní. Stárnoucí populace a zhoršující se fyzická kondice Američanů znamená, že počet mužů schopných sloužit v armádě je menší. Menší je ale také ochota narukovat. Důvěra v ozbrojené složky spadla ze 72 % v roce 2020 na 64 % v roce 2022. Již sloužící příslušníci armády také méně doporučují působení v ozbrojených složkách. V roce 2019 by to doporučilo 75 % z nich, v roce 2021 to již bylo jen 63 %. Zdánlivá politizace armády v tom může hrát roli.
Roli jistě hraje ve sporu o vojenský rozpočet, jenž momentálně leží v Kongresu. Za normálních okolností je schvalován bez problémů. Republikánům se však nelíbilo, že po rozsudku Nejvyššího soudu, který zrušil federální právo na potrat, Pentagon začal proplácet cesty za umělou interrupcí vojačkám působícím ve státech, kde jsou potraty zakázané. Tvrdí, že je to porušení zákona zakazujícího federální podporu zákroků uměle přerušujících těhotenství. Pentagon se brání, že neplatí samotný zákrok, pouze cestu, tedy o porušení zákona se nejedná. Republikáni rovněž z rozpočtu vyškrtali proplácení zákroků na změnu pohlaví, eliminovali pozice v armádě spojené s prosazováním „diverzity, rovnosti a inkluze“, zakázali Pentagonu nakupování knih, jež obsahují pornografii nebo propagují „radikální genderovou ideologii“, a školy spravované armádou nesmějí učit, že USA či zakládající dokumenty jsou rasistické. V této podobě však odmítají obranný rozpočet podpořit demokraté. Vzhledem k tomu, že republikáni ovládají Sněmovnu reprezentantů a demokraté Senát, reálně hrozí, že armáda přijde o financování. To může ovlivnit třeba i pomoc Ukrajině, která je také součástí balíčku.
Politizace americké armády tak ohrožuje bezpečnost Západu.
00:09
