Cenzura a šmírování fotek z dovolené. Evropská komise chce mazat obsah i bez soudů

Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené. Podle kritiků navrhovaná opatření situaci nejen nepomohou, ale mohou naopak disproporčně ohrozit soukromí uživatelů.

Brusel chce novými opatřeními reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Jen za rok 2021 jich podle komise bylo na 85 milionů, což je zhruba dvoutřetinový nárůst proti předloňsku. Za deset let tato trestná činnost v EU narostla o tisíce procent. Dosud bylo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné, což je podle unijní exekutivy nedostatečné.

Ačkoliv se samotnou myšlenkou boje proti tomuto trendu nikdo zřejmě nepolemizuje, názory na způsob, kterým chce situaci komise řešit, se značně liší. Komise s návrhem přišla v květnu, mezitím postoupil dále do Evropského parlamentu, kde projde jeho výbory.

Mezi ostré kritiky patří od počátku návrhu i pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Podle něj s sebou současný návrh komise i možná rozšíření nesou riziko cenzury internetu, plošného „šmírování“ v soukromých zprávách i datech uživatelů na úložištích bez ohledu na to, zda je člověk podezřelým.

„Snadno se tak můžete dostat do hledáčku policie třeba za fotky z dovolené,“ tvrdí na webu kampaně, která má informovat o podstatě návrhu, problémech i alternativách. Cestu v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí vidí naopak v důkladné prevenci, edukaci jak na školách, tak v případě rodičů či dostupné pomoci pro oběti.

„Mám s přístupem Evropské komise v principu dva problémy. Jeden je ten, že to povede ke šmírování, které považuji za naprosto neproporční a v demokracii naprosto nepřijatelné, zadruhé si myslím, že se to ve výsledku úplně mine účinkem. Ty prostředky, které do toho budou třeba nainvestovat, budou pochopitelně chybět na opatření, která jsou relevantní,“ řekl deníku Echo24 Marcel Kolaja s tím, že pachatelé pochází ze čtyř pětin případů z důvěrného kruhu dítěte, tedy například širší rodiny. Věnovat prostředky tak podle něj dává větší smysl do výše zmíněných alternativ, cílené práce policie namísto plošného sledování, nutná je podle něj také změna české legislativy kvůli tomu, že většina případů sexuálního zneužití dítěte končí dnes u soudu s podmínkou.

Rada EU složená ze zástupců národních vlád přišla s myšlenkou dopad povinností rozšířit i na internetové vyhledávače. To by podle Marcela Kolaji znamenalo de facto povinnost odstraňovat webové stránky z vyhledávání.

„S tím já absolutně nesouhlasím. Ta legislativa vytváří rámec pro to, aby mohly soudy či administrativní orgány nařídit poskytovatelům služeb proaktivní vyhledávání dětské pornografie a veškerého v legislativě zahrnutého obsahu a na základě toho podnikat další akce,“ dodal k myšlence dalšího rozšíření povinností Marcel Kolaja, který bude k návrhu působit jako stínový zpravodaj ve výborech pro kulturu a vzdělávání a pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Podle něj také existuje riziko, že legislativa poslouží jako precedens k omezování jiného obsahu v budoucnosti. Národní autority přitom mají získat pravomoc požadovat odstranění odkazů bez potvrzení soudů.

Komise vidí řešení ve využívání nejnovějších technologií, které mají „co nejméně narušovat soukromí“ a které „co nejvíce omezují chybovost vedoucí k falešně pozitivním výsledkům“. Podle kritiků technologie nezpůsobí nic jiného, než plošné monitorování v konverzacích či emailech a to s velmi výraznou chybovostí. Evropská komise však návrh naopak hájila s tím, že společnosti, které v současnosti odhalují pohlavní zneužívání dětí z vlastní inciativy, vykazují za používání automatické detekce „vysoce spolehlivé“ výsledky.

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského je však problém především ve výrazné chybovosti, která se u dobrovolné praxe platforem ukazuje. „Evropská komise řekla, že když se to osvědčí, přijdou s legislativním návrhem. Opravdu ale potřebujeme s komisí vydiskutovat detaily toho návrhu. Nelíbí se ani nám. Oponujeme tím, že je tam obrovské množství chybovosti. Pak bude moci být jakákoliv fotka, třeba z pláže, vyjmuta ze sociálních sítí. A to je podle nás škoda. Může to vést k tomu, po čem volají třeba někteří socialisté, aby byl úplný zákaz dávat jakékoliv dětské fotky na sociální sítě. Myslím, že bychom měli najít nějakou rozumnou hladinu,“ řekl deníku Echo24 Tomáš Zdechovský.

Podle něj Evropská komise neposlouchala tři, čtyři roky věcné debaty, která se kolem problematiky vedla a v návrhu je tak řada věcí, které hrozí omezovat svobodu či odstraňovat preventivně obsah, který nemá s pornografií nic společného. „Žádná z platforem nechce číst nikomu osobní konverzace. Ano, je to možné zneužít, ale říkám, už dnes to probíhá a ta zkušenost platforem spíš ukazuje, že filtry filtrují daleko víc obrázků, než skutečnou pornografii. Problém je tedy spíše v tom cenzorském zásahu. Pošlete babičce fotky z dovolené a Facebook to vyhodnotí jako dětskou pornografii a smaže je. Je opravdu třeba hledat míru a to bude hodně obtížné, je možné, že se ta debata v tomto volebním období nemusí stihnout,“ dodal Tomáš Zdechovský s tím, že vnímá i věcnou kritiku ze strany členských států.

Komise pak také usiluje o vznik koordinačního unijního střediska, které má spolupracovat s policejními orgány. To má podle návrhu znamenat i určitou pojistku. Pokud bude existovat podezření na zneužívání dětí na konkrétních fotografiích, videích či v části konverzace, přezkoumá ho pracovník nového střediska, aby se k donucovacím orgánům nedostávaly fotografie, které monitoring zachytí omylem.

V roce 2021 se k podobnému kroku chtěla odhodlat americká společnost Apple. V iPhonech a počítačích amerických uživatelů mělo být umístěno zařízení, které umožní vyhledávat fotky zneužívání dětí. Kritici vzápětí začali namítat, že nástroj mohou zneužít autoritativní vlády, kterým by umožnil špehovat své občany a dohledávat důkazní materiál pro jejich zatýkání. Společnost čelila kritice zvnějšku i zevnitř podniku, že nástroj ohrozí soukromí uživatelů jejích chytrých telefonů a počítačů. Firma proto zanedlouho oznámila, že rozhodnutí odloží.