„Rusko nepřipustí něco takového za žádných okolností,“ Putin brojí proti jaderným zbraním na Ukrajině

Rusko za žádných okolností nedovolí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters zároveň připustil, že není jasné, kdy Rusko na Ukrajině zvítězí, ale ujistil, že je připraveno pokračovat v boji, dokud vítězství nedosáhne. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, v pátek pokračuje 968. dnem.

„Mohu rovnou říci, že Rusko to (jaderné zbraně na Ukrajině) nepřipustí za žádných okolností. Něco takového nelze utajit a jsme schopni sledovat jakýkoliv pohyb v tomto směru. Jakýkoliv krok v tomto směru narazí na odpovídající reakci,“ řekl Putin podle listu Kommersant při setkání se zástupci médií ze skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, jejíž summit bude v Kazani příští týden hostit.

Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, jak ujistil v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“

Putin tvrdil, že ukrajinské vedení ještě před vypuknutím války hovořilo o tom, že Ukrajina by měla mít jaderné zbraně. Rovněž prohlásil, že „ukrajinskou krizi“ způsobil Západ, na který rovněž svaloval vinu za rozpoutání války v roce 2014.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo i Rusko. To ale závazky dané Putinovým předchůdcem Borisem Jelcinem nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů ve východoukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.