Selhání Kallasové. Místo 40 miliard eur nic, summit se neshodl na další finanční podpoře Ukrajiny

Čtvrteční summit evropských lídrů skončil nezávazným prohlášením 26 zemí o pokračující podpoře Ukrajiny a spravedlivému míru. Původně se však lídři měli zabývat novou podporou Ukrajiny až ve výši 40 miliard eur pro rok 2025, jak před jednáním oznámila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Původní závěry summitu vetovalo Maďarsko. Ale nebylo jediným státem, který potopil další společné financování Ukrajiny. Odpor totiž vyjádřila Francie i Itálie. Podle serveru Politico či Bloomberg stojí za selháním nezkušenost Kaji Kallasové, která si předem nezajistila pro další financování podporu a následně neprosadila ani 5 miliard eur na nákup munice pro Ukrajinu. Kallasová se stále chová jako premiérka a nikoliv jako členka Komise, kde musí hledat konsensus.

Šéfka evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová původně chtěla prosadit pro 2025 podporu ve výši 40 miliard eur pro Ukrajinu a zdvojnásobit tak podporu, které se Ukrajině dostalo v roce 2024. Krátce před zahájením summitu však mediálně už svá slova korigovala. "Pokud se nejsme schopni rozhodnout pro celý rok, rozhodněme aspoň krátkodobě," uvedla Kallasová. A předestřela pomoc Kyjevu ve formě 5 miliard eur na nákup munice.

„Tato částka munice je na trhu k dispozici a mohla by být dodána během roku 2025,“ dodala Kallasová. Reflektovala tak žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se během jednání připojil přes video a žádal právě o 5 miliard eur na munici.

"Je velmi důležité, aby vaše podpora Ukrajině neklesala, ale naopak pokračovala a rostla," řekl Zelenskyj. "A to platí zejména pro vzdušnou obranu, vojenskou pomoc a naši celkovou odolnost," dodal.

Tato snaha však vyšla vniveč, když ji odmítlo nejen obviňované Maďarsko, ale i Itálie a Francie. Francouzští zástupci upozornili, že prioritou pro ně nyní je úvěr zemí G7 pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur. Italští zástupci pak požadovali dodání více detailů, jak by pomoc technicky i finančně probíhala.

Podle litevského prezidenta Gitanase Nausedy bylo problémem, že celý návrh "proběhl pozpátku". Tedy, že nejdříve zazněl cíl a až následně k němu Kallasová hledala podporu. Podle něj je EU stále připravena Ukrajinu podporovat, ale je těžké pomoc kvantifikovat.

O možném napětí na summitu v podpoře Ukrajiny a rozdělení na severovýchod a jih EU mohou svědčit i slova finského premiéra Petteri Orpo, který uvedl, že ne všechny státy podporují Ukrajinu "adekvátně". Rozdílný pohled pak následující den akcentovaly právě Itálie a Španělsko v úspěšném požadavku přejmenovat balík na obranu v hodnotě 800 miliard eur z ReArm Europe na Readiness 2030.

Po selhání prvního návrhu nakonec neprošel ani ten na 5 miliard eur, když Francie, Itálie a Slovensko požadovaly, aby byl dobrovolný. Server Polico pak uváděl vyjádření diplomata, který se účastnil jednání, že Kallasová se stále chová jako premiérka a nikoliv jako členka Komise, kde musí hledat konsensus.

Obtížnější adaptaci na pozici může svědčit i její ostrá reakce na požadavek, aby členské státy zvolily jednu osobu, která bude jednat s americkou administrativou ohledně vyjednávání míru na Ukrajině. "A od čeho jsem tu já?" reagovala Kallasová podle Bloombergu.

Přes to, že v rámci EU na posledním summitu nepanovala shoda, měla by příští týden pokračovat jednání v rámci koalice ochotných, kterou zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Do této iniciativy, která má za cíl rychlejší podporu Ukrajiny a jednání o mírových jednotkách se zapojila i řada zemí mimo EU.