Iluzorní růst bohatství

Dow Jones Industrial Average (DJIA) v posledních dvou letech před říjnem 1929 zažil výrazný růst; posílil přibližně o 85 %. Tento růst byl poháněn spekulacemi, široce dostupnými úvěry na nákup akcií (tzv. margin loans) a celkovou euforií na akciovém trhu. Nikomu to nebylo divné. Drtivá většina spekulantů ještě v předvečer velkého krachu na newyorské burze neměla nejmenší podezření, že je něco špatně. Posílení o 85 % za rok říká, že investoři se domnívají, že hodnota veřejně obchodovaných společností se za dva roky bezmála zdvojnásobila. Hodnota těchto společností by přitom měla kopírovat perspektivy ekonomiky: Pokud ekonomika slibuje tak luxusní rozvoj, že podniky budou dvojnásobně úspěšné než před dvěma lety, pak by dvojnásobení jejich hodnoty bylo ospravedlnitelné. Jinak ne.

Od 25. prosince 2022 do 8. prosince 2024 vzrostl (novější) index NASDAQ Composite přibližně o 90 %. Tento výrazný růst odráží především výkony technologických společností a zvýšený zájem investorů o technologický sektor během těchto dvou let. Další společnosti zdaleka tak žádané nejsou; podstatné ale je, že takto výrazně v průměru posílil celý index. Posílení o 90 % za rok říká, že investoři se domnívají, že hodnota veřejně obchodovaných společností v průměru za dva roky se bezmála zdvojnásobila. Skoro nikomu to není divné. (Just saying.)

Co ale spekulanty udržuje v přesvědčení, že veřejně obchodované společnosti mají před sebou v průměru tak zářnou budoucnost, že to ospravedlňuje zdvojnásobení jejich hodnoty? Je to vize pokračujícího tisku peněz, který sice byl bezprecedentní už před covidovým obdobím, ale který se začátkem covidového období naprosto utrhnul ze řetězu. Tenhle tisk peněz sice vyvolal celosvětovou vlnu inflace v letech 2022-2023, ale spekulanti si na něj tak zvykli, že nejsou schopni přijmout myšlenku, že by se efekt tohoto tisku peněz také mohl vyčerpat. A právě poslední hodiny toto přesvědčení demonstrují velmi výmluvně.

V USA totiž byla zveřejněna data naznačující drobný útlum jádrové inflace ze 3,3 na 3,2 %. Jádrová inflace je inflace očištěná například o ceny energií nebo potravin. Tenhle drobný útlum stačil k rozptýlení obav, že by americká centrální banka Fed mohla zastavit snižování úrokových sazeb. A snižování úrokových sazeb sice není totéž jako výraz „tisk peněz“, ale technicky vzato efekt je srovnatelný, protože konečným důsledkem je navýšení objemu peněz v oběhu. Tohle větší množství peněz v oběhu pak vede k vytvoření takzvané monetární iluze: Totiž iluze, že více peněz znamená větší bohatství. Peníze v realitě nejsou bohatství, peníze jsou jen poukázky či hlasovací lístky, za které se dá skutečné bohatství nakupovat. Proto také mluvíme o iluzi. Ale to podstatné je, že pod dojmem této iluze mají spekulanti iluzorní dojem, že za snadněji dostupné peníze si mohou koupit více bohatství, tedy více akcií. A ceny akcií rostou. Aniž by se ovšem zvětšovalo skutečné bohatství představované reálnými akciovými společnostmi.

Pozor, to v žádném případě neznamená, že ceny akcií nemohou krátkodobě růst dál! Naopak. Dokud monetární iluze bude udržována, porostou. To pouze znamená, že to, co tyto ceny zdvojnásobené za pouhé dva roky reprezentují, je velmi iluzorní. A z této iluze profitují ty největší korporace, zejména banky a správci aktiv, kteří se na této vlně vezou.

Například americká investiční banka Morgan Stanley zveřejnila své finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024 a čistý zisk na akcii se více než zdvojnásobil na očištěných 2,22 dolaru z 85 centů před rokem. V tomto případě nejde o žádnou iluzi; zisk je skutečně ziskem. Jiná věc však je, že tento zisk investiční bance přihrály právě obchody na finančním trhu, který již iluzím podléhá. Podobně Bank of America oznámila své výsledky za čtvrté čtvrtletí, a i ona překonala odhady analytiků s čistým ziskem 0,82 USD na akcii.

Tuhle jízdu může přetrhnout jediná věc: Pokud spekulanti dojdou k názoru, že s navyšováním množství peněz v oběhu je konec.