Ústavní změny přijali Němci svižně, ale jednání o nové vládě drhne

SITUACE V NĚMECKU

Ústavní změny přijali Němci svižně, ale jednání o nové vládě drhne
Pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU). Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Německý Bundestag v úterý schválil ústavní změny v dluhové brzdě, které umožní investovat až bilion eur do budování obrany a infrastruktury. Zatímco na ústavních změnách se politici shodli v rekordním čase, jednání o nové vládě se zadrhávají, když už i z CDU se začínají ozývat hlasy, že nový kabinet nebude do Velikonoc. Po volbách byl přitom kandidát na kancléře Friedrich Merz přesvědčen, že do té doby novou vládu určitě vyjedná.

Ústavní změny schválil ještě Bundestag, který vzešel z voleb v roce 2021. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Opatření v úterý poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) - v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.

Ústavní změny byly možné jen díky zapojení Zelených, kteří do ustavení nového Bundestagu disponují tzv. blokační menšinou. Nebylo to zadarmo. Zelení za podporu reformy dluhové brzdy a zřízení investičního fondu a podporu rozvoje obranných schopností armády prosadili 100 miliard eur na boj proti změnám klimatu. Zároveň do německé ústavy byl zanesen požadavek, aby Německo bylo do roku 2045 klimaticky neutrální. To se následně dočkalo tvrdé kritiky.

Zatímco někteří odborníci tvrdí, že transformace je možná při správném přesměrování finančních toků a investic do obnovitelných zdrojů energie, jiní varují před obrovskými náklady, které mohou ohrozit hospodářskou stabilitu země. Kritici upozorňují na to, že přechod na bezemisní ekonomiku by vyžadoval kompletní přeměnu energetického sektoru, dopravy i průmyslu, což je podle nich nereálné ve stanoveném časovém rámci. Profesor ekonomie Joachim Weimann varuje: „Náklady, které by vznikly, by byly tak gigantické, že bychom je nedokázali pokrýt“.

"Fosilní paliva pokrývají 75 % naší energetické potřeby. To platí i pro automobilovou dopravu, letectví a zemědělství; do roku 2045 by musely být zcela nahrazeny. Jinými slovy, kromě vytápění a elektřiny by všechna auta, letadla a traktory musely jezdit na klimaticky neutrální energii. A to do 20 let,“ dodal.

Zatímco na ústavních změnách se němečtí politici domluvili rychle, debata o nové vládě vázne. Podle informací z jednání se v rozhovorech podle Bildu objevují ostré rozpory. CDU se nelíbí přístup SPD, která se podle ní chová, jako by volby vyhrála, přestože zaznamenala historicky nejhorší výsledek. „Je to frustrující,“ uvedl jeden z dlouholetých politiků CDU. Další členové strany mají podobný pocit a vnímají svou vyjednávací pozici jako oslabenou. „Nemám pocit, že bychom vyhráli volby,“ uvedl pro Bild politik CDU.

Ani v řadách SPD však nevládne spokojenost. Jedna z jejich představitelek kritizovala CDU za to, že se snaží prosadit své požadavky především skrze veřejný tlak, místo aby hledala konsensus za vyjednávacím stolem. „Unie se v současné době snaží prosadit svou pozici hlasitými požadavky veřejnosti. Můžete říct, že někteří z nich mají málo zkušeností s vyjednáváním,“ uvedla pod podmínkou anonymity.

Neshody panují například v oblasti zdravotnictví. Unie chce zasáhnout do reformy nemocniční péče. Důležitým bodem jednání je také otázka nájemného a státní podpory bydlení. Zatímco SPD prosazuje prodloužení regulace cen nájmů, Unie zpochybňuje, zda je toto opatření dlouhodobě udržitelné a efektivní.

Pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz po volbách mluvil o tom, že by rád novou vládu složil do Velikonoc, to však nyní už nevypadá reálně.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Strach ne, ale respekt. Bývalý člen 601. skupiny speciálních sil o odvaze, výcviku i bojových misích

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články