Windfall tax zřejmě předčasně skončí, říká Stanjura. Není k tomu důvod, reagují Piráti

Rok 2023 bude zřejmě prvním a posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude platit takzvaná daň z mimořádných zisků. Předminulý týden to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro deník Echo24 řekl, že jde pro něj o novou informaci, původní plán platnosti tzv. windfall tax i na další roky byl podle něj racionální. Bylo chybou, že opatření neplatilo už vloni, míní Bartoš.

Ministr financí Stanjura uvedl, že windfall tax není zaveden proto, že některý sektor má vysokou ziskovost. „Byl směřován do oblastí, které vnějšími vlivy dosahovaly mimořádných cen a zisků. Říkali jsme, že tyto mimořádné příjmy mají pokrýt mimořádné výdaje. Když nepředpokládáme kompenzace, tak by toto neplatilo. Uvidíme, zda letošní rok nebude posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude tato daň platná,“ řekl Stanjura s tím, že začátkem příštího roku bude provedena analýza.

Šéf Pirátů Bartoš v reakci na dotaz deníku Echo24 uvedl, že otázka zrušení windfall daně je pro něj novinkou. „Pokud ministr financí přinese návrh na stůl, tak o něm budeme jednat. Ale v obecné rovině si myslím, že doba, na kterou byl windfall tax přijímán, byla racionální a promyšlená a není potřeba ji zkracovat,“ míní Bartoš.

„Jako Piráti jsme navrhovali, aby windfall tax platil na celý rok 2022 tak, aby rok 2022 nesloužil jen k výpočtu zálohové povinnosti – v tomto jsme viděli určitá rizika, že daň z mimořádných zisků za rok 2023 bude nižší než daňová povinnost vypočtená ze zálohového období, kterým byl rok 2022,“ dodal Bartoš. Připomněl tak divokou diskusi z loňského podzimu, kdy se po zbrklých vyjádřeních některých představitelů vládní koalice ohledně retroktivity windfall tax dočasně výrazně propadla i pražská burza.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob pro Echo24 uvedl, že windfall tax bude nutné začátkem roku vyhodnotit. „Domnívám se, že je nezbytné vyhodnotit a mít přesná čísla k jejímu dosavadnímu fungování. Na základě těchto podkladů a případně predikce na příští rok je diskuse nad jejím fungováním na místě,“ uvedl Jakob.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda poukázal pro Echo24 provázanost cenového stropu s windfall tax. „Výnosy z WFT mají sloužit i na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií. Windfall tax je ze své podstaty dočasná, jakmile pominou mimořádné příjmy, nebude základ této daně a daň tedy nebude efektivně fungovat,“ míní Kohajda. „Pokud by měly skončit cenové stropy, musel by stát vyřešit případy trvajících smluvních fixací s cenami nad tyto původní stropy, aby tak lidé nepřišli o tuto cenovou ochranu. O přípravě tohoto nástroje jsem však zatím neslyšel,“ dodal Kohajda.

Podobně hovoří i první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček, podle jehož názoru musí být splněny dva parametry, aby mohla být daň zrušena. „Ten první z nich je, že cena energie v silové části musí klesnout pod určitou hranici, protože to souvisí i s dotováním cenových stropů. Druhý parametr, který se MPO snaží aktivně řešit, je ta část klientů, kterých jsou nyní spíše už tisíce či nižší desetitisíce, jejichž fixace je delší než do konce letošního roku,“ uvedl Vlček s tím, že je nutné najít instrumenty, jak tyto lidi z nevýhodných smluv vyvázat.

„K těmto nevýhodným smlouvám se často uvázali lidé pod tíhou strachu, bohužel i uměle vytvářeného i opozicí. Často jsou to senioři či lidé v tíživější finanční situaci,“ uvedl Vlček. Podle Jakoba z TOP 09 byl cenový strop pro energie od začátku stanoven jen na letošní rok. „Diskuse se muže vést o jeho prodloužení, nikoliv o jeho rušení. Jedná se o dočasné opatření v době energetické krize. Osobně se nedomnívám, že důvody pro jeho případně prodloužení setrvávají,“ uvedl Jakob.

Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček pro Echo24 uvedl, že windfall tax přináší mimořádné příjmy, které slouží k úhradě mimořádných výdajů v podobě cenových stropů na energie. „Jsem přesvědčen, že jakmile budou cenové stropy zrušeny, tak již nebudeme mít mimořádné výdaje, takže bychom neměli ani vybírat mimořádné příjmy. Windfall tax by se tedy logicky měla zrušit společně s cenovými stropy na energie,“ dodal.

K zavedení windfall tax nemělo nikdy dojít, říká analytik

Zavedení windfall tax byla podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky od začátku chyba. „S postupem času navíc vidíme, že se obavy odpůrců této daně postupně naplňují. I samotný výnos daně bude podstatně menší, než se očekávalo. Věřím, že se s odstupem času budeme k této kapitole znovu vracet a hodnotit, zda to celé divadlo za to nakonec stálo. Neobávám se, že by nebyla příležitost. S podobným nápadem na zavedení sektorové daně čas od času vždy někdo přijde,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

„Spoustu z nás bude mrzet, že ministr Stanjura nepřišel dříve s postojem, že by stát neměl dodanit sektory jen kvůli tomu, že mají vyšší zisky. Protože tohle byl v zásadě ten podkladový argument při volbě sektorů, kterých se windfall tax bude týkat. Že vybrané sektory nejsou jediné, kterým v posledních letech následkem dopadů války rostly zisky, bylo známo už dříve,“ doplnil Peterka.

Vláda zavedla řadu opatření, která měla minimalizovat riziko černých scénářů a případně omezit negativní dopady. Jedním z těchto opatření bylo zavedení plošného zmíněného cenového stropu, tedy dotace cen energií. „Když odhlédneme od spousty výhrad k tomuto opatření a změříme se na důsledky, tak tím nejvýznamnějším je obrovská zátěž pro státní rozpočet. Tuto zátěž se vláda snaží vyvážit mimořádnými daněmi,“ uvedl Peterka s tím, že tento myšlenkový pochod lze s přimhouřením oka akceptovat.

„Nezapomínejme ale na negativní dopady sektorových daní, kam patří narušení přirozeného proudění kapitálu v ekonomice, snížení konkurenceschopnosti daného odvětví, proinflační tlaky skrze promítnutí zvýšení daňového břemene do cen, posílení motivací k daňové optimalizaci a spousta dalších nezamýšlených důsledků regulace,“ poukázal Peterka.