Krizové scénáře Bruselu: na stole je zastropování cen plynu a zlevnění elektřiny

CO S DRAHÝMI ENERGIEMI

Krizové scénáře Bruselu: na stole je zastropování cen plynu a zlevnění elektřiny
EU se připravuje na krizové scénáře bez ruského plynu. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Obavy z černých energetických scénářů nutí Evropu vymýšlet krizové plány. Brusel se proto připravuje nejen na možné úplné odstřižení od ruského plynu a zavedení přídělového systému ve prospěch těch nejpostiženějších států, jak jsme informovali zde. Jak vyplývá z dokumentu o „krátkodobých intervencích na trhu s energiemi“, ve hře je i zavedení cenového stropu zemního plynu a stejně tak i přezkoumání fungování evropského trhu s elektřinou, po kterém mnohé státy volají.

To souvisí i s výjimkami, které si u Evropské komise (EK) vyjednaly země jako Španělsko či Francie, kde se ceny elektřiny regulují a odvíjejí od nákladů tamního energetického mixu. Návrhy se budou projednávat na konci května na mimořádném summitu EU lídrů. Na to, s čím na summit pojede premiér Petr Fiala (ODS) a co lze od závěrů schůzky očekávat, se deník Echo24 ptal vládního zmocněnce pro energetiku Václava Bartušky.

„Vzhledem k tomu, že o všech těchto tématech se bude jednat příští týden na summitu, nebylo by korektní předem sdělovat postoj Česka. Obzvlášť proto, že za pět týdnů přebíráme předsednictví,“ nechtěl podrobněji návrh z Bruselu Bartuška komentovat. Co se ale týče obchodování s elektřinou, poukazuje dlouhodobě na zcela špatné fungování cenotvorby.

„Cenotvorba elektřiny odpovídá době, kdy byl elektřiny nadbytek. Současný model, kdy závěrný zdroj, nejčastěji plynový, tvoří cenu pro všechny, je podle mne neúnosný. Drobný příklad: 22. prosince loňského roku byla spotová cena elektřiny ve Francii 450 eur/MWh, v Česku 412 eur. Přitom Francie má sedmdesát procent elektřiny z jádra, my zhruba čtyřicet procent, a cena výroby v jaderce je zhruba 20 eur/MWh. Elektřinu za 400 euro neunese ani francouzský průmysl, natož český,“ varuje Bartuška.

O důsledcích toho, že drahý plyn určuje ceny elektřiny, se přitom v dokumentu zmiňuje i komise. „Ceny plynu, historicky pod 30 eur za megawatthodinu, dosahovaly nedávno 100 eur a občas vyvrcholily i na více než 200 eur. V důsledku toho se ve stejném období výrazně zvýšily také velkoobchodní ceny elektřiny, a to kvůli výrobě v plynových elektrárnách, které často určovaly ceny na evropských trzích. Očekává se, že ceny energií zůstanou vysoké po zbytek roku 2022 a v menší míře až do let 2024 a 2025,“ uvádí EK.

Komise se ovšem velmi zdráhá intervence na trhu s elektřinou provádět, a požaduje, aby opatření, která již některé státy kvůli snížení cen pro domácnosti zavedly, byla opravdu jen dočasná. Brusel totiž vyjadřuje strach z „rozvratu vnitřního trhu“ a dopadu opatření na sousední země.

Revize obchodování na lipské burze?

Energetická krize a vysoké ceny však komisi přiměly zvažovat přezkoumání evropského trhu s elektřinou, což je požadavek, který právě například Španělsko, ale i Francie vytahují už od loňského roku. Ochotu zabývat se úpravou fungování trhu s elektřinou EU potvrdila už v dubnové zprávě Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

Zatímco lídři Francie či jihoevropských zemí dlouhodobě prosazují reformu trhu s energiemi, Česko nebo také Polsko zaměřují svou kritiku na fungování systému emisních povolenek, které ceny energií uměle navyšují. Především Německo ale reformě trhu s povolenkami brání a debatu brzdí.

Burzovní ceny elektřiny i plynu jsou stále extrémně vysoké a týká se to i dlouhodobých kontraktů na další roky. Předpokládalo se, že ceny budou v příštích letech klesat, ruská agrese na Ukrajině a ještě větší prohloubení energetické krize pozitivnější očekávání překazily. Elektřina i plyn jsou na násobcích hodnot ze začátku roku 2021.

Jak jsme psali zde, roční kontrakt na plyn se loni prodával za méně než dvacet eur, nyní dosahuje až sta eur, a je tak až pětinásobný. Elektřina se zase před rokem prodávala za přibližně 70 eur za megawatthodinu, zatímco dnes dosahuje ceny 230 eur za megawatthodinu. V dubnu rostly podle čísel statistického úřadu meziročně o třicet procent u elektřiny a o čtyřicet procent u plynu, což je však násobně méně, než ukazuje vývoj na burze. Citelné zdražení energií je tedy nutné ještě očekávat.