OBRAZEM: Obří podzemní bunkr podléhal přísnému utajení. Teď se otevírá lidem

Fanoušci vojenské historie si budou moci poprvé prohlédnout podzemní bunkr, který za minulého režimu podléhal nejvyššímu stupni utajení. Šestipatrový bunkr v Přáslavicích u Olomouce má rozlohu dvou fotbalových hřišť a jde o jeden z největších zpřístupněných bunkrů u nás. Objekt měl dříve strategický význam. Sloužil jako záložní zesilovací stanice, která měla zajišťovat komunikaci mezi Berlínem a Moskvou. Jeho velkou část zabírá dodnes zachovalé telekomunikační zařízení včetně zdrojů energie v podobě obřích agregátů, které by svojí kapacitou mohly obsloužit menší město. Veřejnosti se otevře 11. června.

„Rozhodli jsme se zpřístupnit bunkr veřejnosti. Na letní měsíce chystáme zážitkové skupinové prohlídky. Interiér bunkru je velmi zachovalý a nabízí mnoho zajímavostí,“ uvedl jednatel společnosti Flenexa plus Michal Netolický pro ČTK. Během zážitkových prohlídek si tak budou moci nejen fanoušci vojenské historie prohlédnout jeden z největších zpřístupněných bunkrů v ČR s plochou 10 tisíc metrů čtverečných, který zahrnuje čtyři podzemní a dvě nadzemní patra.

Bunkr byl součástí tzv. Národního kabelového okruhu, což byla stovky kilometrů dlouhá kabelová síť budovaná od 60. let 20. století. Kolem Prahy, Brna či Olomouce tak vznikl důmyslný systém podzemních chodeb dlouhý stovky kilometrů. Jeho součástí byly i desítky objektů včetně sedmi záložních zesilovacích stanic, mezi které patřil také masivní bunkr v Přáslavicích. Sbíhaly se zde různé druhy komunikačních kabelů, přičemž nejdůležitější z nich, speciální kabel, měl přenést až 1900 komunikací najednou. Bunkr měl tedy obrovský význam pro komunikaci mezi Berlínem a Moskvou, uvádí se na stránkách tohoto objektu, kde lze i rezervovat prohlídky.

Na vybudování šestipatrového bunkru v Přáslavicích se pracovalo šest let v 70. letech 20. století. Jeho velkou část zabírá dodnes zachovalé telekomunikační zařízení včetně zdrojů energie v podobě obřích agregátů, které by svojí kapacitou mohly obsloužit menší město. Součástí bunkru jsou i ložnice pro posádku, umývárny, kuchyně, jídelny i ošetřovna. „Podle pamětníků, kteří si stavbu bunkru v Přáslavicích vybavují, jezdily do areálu domíchávače betonu dnem i nocí. Beton se sem lil ve velkém. Na stavbu dohlížela armáda. Dělníci, kteří na stavbě pracovali, byli dovezeni z co nejvzdálenějších koutů země, aby se tím eliminovalo riziko vyzrazení,“ doplnil Netolický.

Společnost, která se zabývá převážně strojní výrobou, energetikou a likvidací odpadů a udržitelnou produkcí potravin, bývalý vojenský areál zakoupila v roce 2010. Nejvíce se nyní věnuje aquaponii, tedy pěstování rostlin bez hlíny. V prostorách bunkru se proto také nachází aquaponická farma, která skloubila chov ryb a produkci zeleniny do jednoho vyváženého systému.